Havlův dopis umím nazpaměť jako modlitbu, vzpomíná na své věznění běloruská disidentka

Odchod Václava Havla zvlášť bolestně pociťují aktivisté běloruského disentu, z nichž mnozí procházejí těžkým obdobím pronásledování a věznění stejně, jako kdysi zakladatel československé Charty 77.

Havlova smrt je v pátek dominantním tématem běloruských opozičních webů a blogů, na morální podporu z Prahy s vděčností vzpomínají opoziční skupiny působící v ilegalitě či v exilu.

Vzpomínku na Václava Havla ze svého litevského exilu publikovala přední běloruská disidentka Natalja Radzinová, šéfredaktorka webu opozičního běloruského hnutí Charta 97. Název organizace je odvozen od Charty 77 a souvislost s Českou republikou není náhodná a v Bělorusku ani ojedinělá.

Sám Havel podporoval aktivitu běloruského Svobodného divadla, skupiny herců opozičně naladěných proti režimu Alexandra Lukašenka. Opoziční hnutí Malady front, které běloruské úřady odmítly zaregistrovat, si opatřilo úřední registraci v Česku, aby ve vlasti mohlo působit.

Havlův dopis jako modlitba

Radzinová, letošní držitelka Mezinárodní ceny svobody tisku, se loni v prosinci zúčastnila masové demonstrace proti výsledkům prezidentských voleb, v nichž počtvrté zvítězil Lukašenko. Policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla, stovky lidí vyslýchala a několik desítek pohnala před soud.

Radzinová v pondělí na webu Charty 97 napsala, že na demonstraci byl tehdy přečten solidární dopis Václava Havla. Když policisté na protestující dav zaútočili, schovala Radzinová dopis u sebe a byla i s ním dopravena do vězení.

"Po celou dobu mého čtyřicetidenního věznění jsem ho měla u sebe," napsala běloruská disidentka. "Schovala jsem ho pod matrací, a když mi bylo zvlášť těžko, znovu a znovu jsem ho četla. Umím ho dodnes nazpaměť jako modlitbu," napsala Radzinová. Když byla z vězení podmínečně propuštěna, vězeňská stráž jí dopis zabavila. V srpnu se pak Radzinové podařilo uprchnout před běloruskou KGB do Litvy.

"Upozorním svět na Lukašenka"

Ještě před svým útěkem do Litvy Radzinová od Havla dostala další dopis, který se dochoval. "V těchto těžkých chvílích vzpomínám na vás a vaše přátele," psal Radzinové Havel. "V budoucnu chceme upozornit světovou veřejnost na porušování základních lidských práv ve vaší zemi.

Dlouho se snažíme zesílit mezinárodní tlak za propuštění nespravedlivě odsouzených a za skoncování s represemi proti opozici. Věřím, že výsledkem vašeho boje bude skutečně důstojný život v Bělorusku," napsal Havel.