Zpověď kata: Ze světa sprovodil 139 mužů a jednu ženu. Bez špetky lítosti

Anketa

Měli byste na to vykonávat práci kata?

ANO

24%

NE

76%

Hlasovalo 389 čtenářů

O'Reilly oslavil ve čtvrtek šedesátku a odešel do důchodu. Při té příležitosti poskytl novinářům rozhovor, v němž popsal, jak to při vykonání trestu smrti v Texasu chodí a co mu utkvělo v paměti.

Jestli si vzpomíná na nějaké jméno? Ano, na jedno. Frances Newtonová. Byla to jediná žena mezi všemi, jimž vstříkl jed do žil. Její popravu vykonal v roce 2005. Pak si ještě vzpomíná na jednoho odsouzence, který ze sebe až do posledního vydechnutí chrlil vtip za vtipem. Ale jeho jméno, to už dávno neví.

Každý odsouzenec na smrt byl do Huntsvillu přivezen odpoledne v den popravy z vězení vzdáleného 45 kilometrů. Čas exekuce byl vždy stanoven na podvečerní šestou hodinu.

"Každého z nich zavedli do cely a já pak za nimi zašel. Ptal jsem se jich na různé věci a z toho jsem pak vyvozoval, jak se asi budou chovat," líčí čas před popravou. "Ti lidé jsou buď hodně naštvaní nebo lítostiví, většinou velmi nervózní."

Až se vrátím, řeknu jen: Už je čas

Než O'Reilly celu opustil, vždy odsouzencům řekl, že udělá vše pro to, aby zemřeli tak důstojně, jak jen to za daných okolností bude možné. A že se vrátí přesně v šest hodin se slovy: Už je čas.

"Když jsem pak v šest hodin přišel, pár se jich vyděsilo. Někteří mi řekli, že se nechtějí bránit, ale že nedokáží jít. Tak jsme je zvedli a vynesli. Ale naprostá většina šla na smrt po svých."

Těsně před tím, než začal vlastní akt popravy, se kat odsouzenců zeptal, zda ještě chtějí učinit nějaké prohlášení. "Záměrně jsem nepoužil slovo 'poslední' nebo něco v tom smyslu. Prostě jsem si myslel, že to tak bude lepší," říká O'Reilly.

"Měl jsem přitom dvě podmínky - pokud chtěli něco říct, tak anglicky, abych tomu rozuměl, a také museli mluvit slušně. Žádné sprosťárny jsem netrpěl. Pokud na to někdo nedbal, nedal jsem mu šanci, poprava okamžitě začala a za patnáct vteřin bylo po všem."

Omluvy a loučení v poslední minutě

Jak však kat dodává, "jeho" odsouzenci na smrt se většinou během poslední minuty života chovali slušně. Omlouvali se rodinám obětí, které připravili o život, a loučili se na dálku s vlastními příbuznými.

Jakmile skončili, začal kat s popravou, což v případě státu Texas znamená, že do obou paží odsouzence byl současně vstříknut jed. Zhruba za pět minut pak popraveného ohledal lékař a úředně konstatoval jeho smrt.

Huntsvillská věznice je nejstarší v Texasu, funguje již od roku 1849. V letech 1819 až 1923 se tu popravovalo oběšením, poté až do roku 1964 vystřídalo šibenici elektrické křeslo. Smrtící injekcí se tu popravuje od roku 1977. 

• Diskuse
• Celkem 107 příspěvků