Evropa odsouvá Romy za hranice. Slovensko mezitím staví betonové zdi

Anketa

Považujete odsouvání Romů na vesnice a za betonové zdi za správné?

Ano, jednoznačně správně řešení.

7%

Ano. Je to přijatelnější, než kdyby je vyhostili úplně.

1%

Ne, měli by je vyhostit podle francouzského vzoru.

21%

Ne, nemají právo je kamkoli nedobrovolně stěhovat.

72%

Hlasovalo 2917 čtenářů

Video

Francie začala bourat ilegální tábory "cestovatelů" z východu přehrát

Život mnoha Romů (na Slovensku jich je zhruba půl milionu) je pro většinu lidí nepředstavitelný. Otřesná bída v chatrčích bez vody, plynu i elektřiny. Počet osad se blíží k sedmi stovkám. Většina je postavena nelegálně, mnohdy i na soukromých pozemcích.

Bizarních případů přibývá. Osadu si Romové začali budovat přímo i v centru Malacek. V Plaveckém Čtvrtku chatrče dokonce ohrožují životy všech obyvatel. Stojí přímo v bezpečnostních a ochranných pásmech vysokotlakových plynovodů. A samospráva si neví rady.

"Jsou to nelegální stavby a mnohé z nich představují všeobecné ohrožení. Jsme ve smyslu zákona povinni konat. Vydáváme rozhodnutí o likvidaci staveb, ale nemáme náhradní ubytování. Bez pomoci státu to nezvládneme"“ postěžoval si nedávno starosta obce Ivan Slezák.

Na Slovensku se stále častěji objevují případy, kdy se města snaží nepřizpůsobivých občanů zbavit jejich přestěhováním jinam, většinou do malých vesnic. Púchovská radnice koupila před dvěma lety dům v obci Nimnice. Její obyvatelé se bouřili, sepisovali petice a dokonce přístupovou cestu k budoucímu příbytku Romů zabarikádovali. Romové se přesto nastěhovali.

"Jeden den je jich tu 20 a druhý už 50. Pořád jsou naštvaní. Ať se to někomu líbí nebo ne, říkám jedno - tady opravdu nepomůže nic, jen malý dvůr a dlouhý bič," parafrázoval nedávno starosta Nimnic Ladislav Ďureček kontroverzní výrok slovenského nacionalisty Jána Sloty.

Problematické soužití na některých místech vzali obyvatelé do vlastních rukou. Stavějí vysoké, betonové zdi, které je od romských osad dělí.

První stěny, které tu lidé postavili se objevily už v devadesátých letech v bratislavské Petržalce. V mnoha panelácích si nájemníci jedno křídlo, kde nebydleli Romové od společného vchodu zazdili a vytvořili tak samostatnou bytovou jednotku.

Betonové zdi? Slouží na ochranu Romů 

A přibývají další bariéry. Jako třeba v Ostrovanech, kde minulý rok vyrostla 130metrová betonová zeď, nebo půlkilometrová zábrana v Michalovcích. Obě zaplacené městem, ve spolupráci s občany. Až neuvěřitelně potom zní vysvětlení radnice, že původní zeď, kterou majitelé bytů o mnoho metrů "protáhli", měla sloužit právě k ochraně života a zdraví Romů.

S nápadem oddělit Romy od obytných domů přišlo před lety i město Prešov. Kvůli silné kritice od stavby nakonec ustoupilo. Primátor Pavel Hagyari ale deníku SME potvrdil, že o myšlence bariéry opět uvažuje. Pořádek je podle něho třeba nejdřív udělat na romském sídlišti.

"Pokud to zůstane bez povšimnutí, tak se dopracujeme až do stavu, kdy ohradíme osady zdmi. Ve zdi je symbolika segregace, společnost rezignovala na vůli věřit v možnost soužití. Může to vést k stavění ghet jako před válkou," reagoval na nový návrh šéf Nadace Milana Šimečky Laco Oravec.