Srbsko po verdiktu Haagu: Berou nám to nejsvatější, jsou před námi velká pokušení

Anketa

Je podle vás znovu ohrožena stabilita tohoto regionu?

18%

82%

Hlasovalo 365 čtenářů

reklama

Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v únoru 2008 neporušilo mezinárodní právo. Dnes o tom rozhodl Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) v Haagu. Podle agentury Reuters může toto soudní rozhodnutí mít důsledky i pro další separatistická hnutí po celém světě.

Dnešní verdikt, ačkoli je právně nezávazný, by mohl přimět další země, aby nezávislost této někdejší jihosrbské provincie uznaly. Doposud tak učinilo 69 ze 192 členských států OSN, včetně USA a většiny členských zemí Evropské unie. Česko uznalo Kosovo v květnu 2008. S kosovskou samostatností naopak nesouhlasí kromě Srbska například Slovensko a Rusko.

Předseda ICJ Hisaši Owada při čtení verdiktu prohlásil, že mezinárodní právo neobsahuje žádné "zákazy pro vyhlášení nezávislosti". Soudcovský senát hlasoval podle AP v poměru deset ku čtyřem pro legálnost kosovské nezávislosti. Kosovo se dnes podle Reuters přiblížilo k budoucímu členství v OSN.

Srbský patriarcha Irenej ve čtvrtek sloužil mši za mír a příznivé řešení konečného statusu Kosova v bělehradském chrámu Sv. Sávy. „V časech, kdy jsme hrdí na spravedlnost a demokracii, nám berou to, co je nejsvatější, Kosovo a Metohiji. Všechna naděje, kterou jsme měli a kterou ještě máme, je malá a nedostačující, “ uvedl při své řeči před chrámem. Podobné modlitby pro mír v Kosovu se odehrály ve všech pravoslavných chrámech v Srbsku za doprovodu pětiminutového zvonění zvonů.

"Očekávám, že Srbsko otočí a přijde za námi, aby jednalo o řadě problémů a o oboustranných zájmech," prohlásil kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni po vynesení rozsudku. "Takové rozhovory se ale mohou konat jen mezi suverénními státy," dodal.

Zástupce šéfa kosovské vlády Haiderin Kuči považuje rozhodnutí soudu za velkou výhru Kosova. Otevírá to podle něj novou kapitolu pro Kosovo a jeho občany. Uvedl rovněž, že je to i výhra pro Srbsko, protože se zbaví problému Kosovo, kterým se „nepotřebně zabývalo.“

Česko chce Srbsku a Kosovu pomoci do EU

"Srbsko dostalo od ICJ svou odpověď a mělo by naši nezávislost uznat," řekl kosovský prezident Fatmir Sejdiu.

"Srbsko nikdy neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova," prohlásil srbský prezident Boris Tadić. Vláda chce podle něj nyní zvážit další postup. Tadić uvedl, že rozhodnutí Srbsko nese velice těžce, ale že stát bude pokračovat v tom, aby výhradně politickými způsoby bránil svoji teritoriální integritu.

„Je jasné, že soud se nevyjadřoval k právu na odtržení, nýbrž rozhodl, že bude jednat jen a výhradně o technickém obsahu deklarace nezávislosti. Soud se vyhnul tomu, aby se vyjádřil ke klíčové otázce a rozhodl, aby se o tom a o všech politických implikacích jednalo na zasedání nejvyššího orgánu OSN,“ řekl Tadić.

„Před námi jsou těžké dny, velká pokušení, ale to nebude poprvé. Je osudově důležité uchovat mír,“ uvedl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić. Podle něj je rovněž důležité, aby se Srbové nenechali vyprovokovat a byli vytrvalí. I podle Jeremiće se soud vyhnul odpovědi na důležitou otázku, a to sice, zda Albánci měli právo na pokus secese od Srbska.

Spojené státy podle Reuters verdikt ICJ uvítaly. Nyní prý nastal čas, aby se Evropa sjednotila za společnou budoucnost. Bílý dům oznámil, že viceprezident Joe Biden před začátkem dnešního zasedání soudu telefonicky hovořil s Tadičem. Řekl mu, že Washington plně podporuje kosovskou nezávislost. Zároveň vyzval srbskou vládu, aby s Kosovem pracovala na konstruktivním řešení problémů.

Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová rozhodnutí soudu přivítala. Brusel je podle ní připraven pomoci Srbsku a Kosovu s dialogem, který posílí jejich šance na vstup do EU. Česká republika oznámila, že sdílí postoj Ashtonové.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval oba balkánské státy ke konstruktivnímu dialogu. Jeho mluvčí uvedl, že tajemník vyřizuje všem stranám, aby se nenechaly vyprovokovat v souvislosti s čtvrtečním rozhodnutím soudu.

Naopak z Moskvy se podle agentur ozvala kritika. Výrok soudu je podle Leonida Kalašnikova ze zahraničního výboru ruské Dumy "typickým příkladem dvojích standardů". Kalašnikov připomněl, že dva roky po kavkazské válce mezi Ruskem a Gruzií mezinárodní společenství stále ještě neuznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Tyto dvě severogruzínské republiky vyhlásily za ruské podpory nezávislost.

Kosovo slaví další výročí nezávislosti. Jak vypadá nejmladší stát Evropy? - čtěte ZDE

Rusko také uvedlo, že rozhodnutí soudu není právním podkladem pro nezávislost Kosova. Abcházský prezident Sergej Bagapš podle AFP oznámil, že kladné stanovisko ICJ k nezávislosti Kosova "potvrzuje právo na sebeurčení" Abcházie a Jižní Osetie.

Prezident neuznané separatistické republiky Abcházie Sergej Bagapš řekl, že rozhodnutí soudu ještě jednou potvrdilo právo Abcházie a Jižní Osetie na sebeurčení. „Přitom Jižní Osetie a Abcházie mají mnohem více historicky-právních základů pro nezávislost než Kosovo,“ dodal.

Slovensko, které doposud nezávislost Prištiny na Bělehradu neuznalo, oznámilo, že tak neučiní ani po dnešním verdiktu ICJ. ČTK o tom informoval mluvčí slovenského ministerstva zahraničních věcí Peter Stano.

Kladné komentáře se ozvaly z Berlína. Německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle prohlásil, že vyjádření ICJ potvrdilo německý právní postoj ke kosovské nezávislosti. "Budoucnost Srbska a Kosova spočívá v EU," řekl Westerwelle.

Německá média v prvních reakcích na rozhodnutí soudu upozornila na skutečnost, že jde o politicky důležité rozhodnutí, a to nejen pro Kosovo, ale i pro separatistické tenze na celém světě.

Süddeutsche Zeitung vytýká, že poslední slovo má Valné shromáždění OSN. Podle média se separatistická hnutí na celém světě takovému rozhodnutí soudu těšila, přestože experti doufali, že soud rozhodne tak, aby nepodpořil jiné menšiny ve světě, aby vyhlásily rovněž svoji nezávislost.

Na verdikt zareagovala ultranacionalistická Srbská radikální strana obviněním soudního dvora z hrubého porušení mezinárodního práva. Vyzvala také srbskou vládu, aby žádala okamžité zasedání Rady bezpečnosti OSN k ukončení mírové mise Evropské unie v Kosovu. EU tam v rámci mise EULEX dohlíží na justiční systém země a na postup proti organizovanému zločinu.

V Kosovu nyní žijí asi dva miliony Albánců a na 120.000 Srbů, ti obývají převážně severní část země.

Dlouholetý odpor kosovských Albánců proti bělehradskému režimu vyústil v letech 1998 až 1999 v krvavé střety s vládními silami. Boje ukončily až nálety Severoatlantické aliance na Srbsko a následná mezinárodní správa Kosova.

Historie nezávislosti Kosova

Nespokojenost za socialismu

Snahy o vyhlášení státu kosovských Albánců se datují do druhé poloviny 19. století, kdy vznikl volný svazek měst a kmenů Prizrenská liga v rámci Otomanského impéria. V moderní době se kosovští Albánci snaží o získání vlastní státnosti od roku 1974, kdy byla vyhlášena nová ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Ta Albánce zklamala, protože dala Kosovu status pouze autonomní oblasti, nikoli federální republiky. První velké nepokoje Albánců se datují do let 1980 - 81, kdy umíral Josip Broz Tito a začal rozpad Jugoslávie.

Válka s Miloševičem

V roce 1989 vláda v Bělehradu zmrazila status autonomní oblasti, na rostoucí vlně nacionalismu se k moci dostal Slobodan Milošević, který využil mytologie kolem kosovské historie ke sjednocení Srbů. Kosovští Albánci odešli z oficiálních institucí a založili si tzv. paralelní stát, který nikdo kromě Albánie neuznal. Zpočátku nenásilný boj za nezávislost se od roku 1996 vyostřoval a vyústil v otevřený boj mezi srbskými silami a albánskou gerilou v roce 1998.Když Srbové začali Albánce na jaře 1999 z Kosova masově vyhánět a nepodařilo se domluvit kompromis, začalo NATO Jugoslávii bombardovat. Kampaň trvala téměř tři měsíce a skončila stažením srbských jednotek z Kosova, které začala spravovat OSN. V Kosovu zůstalo asi 50 - 80 000 Srbů, Albánců je kolem dvou miliónů. Porodnost mezi kosovskými Albánci je největší v Evropě.

Autoři: Vanja Igič, Foto: Reuters