Konzervativní Švýcarsko letos povede trojice žen. Vůbec poprvé v historii

Švýcarsko dlouhou dobu nevynikalo vstřícností ke vstupu žen do politiky. Občané konfederace se rozhodli dát svým spoluobčankám volební právo až v roce 1971, tedy v době, kdy podobné právo bylo ve většině demokratických zemí samozřejmostí. Po necelých čtyřiceti letech je však vidět velká změna. Trojici nejvyšších ústavních funkcí v letošním roce obsadí ženy.

Hlavou státu je Doris Leuthardová, která byla do této funkce vybrána základě principu pravidelného jednoročního střídání prezidentské funkce mezi členy vlády. V jejím případě jde o premiéru pouze částečnou, prezidentkami již byly Ruth Dreyfussová a Micheline Calmy-Reyová.

Ministryně hospodářství Doris Leuthardová je ale coby křesťanská demokratka první ženou v nejvyšší funkci, která není socialistkou. Po jejím předchůdci Hansi-Rudolfovi Merzovi ji čeká těžký úkol: napravit škody, které země utrpěla vloni.

Těžké dědictví

Rok 2009 byl pro Helvétskou konfederaci velmi obtížný. Stát vynikající diskrétností vůči kontům klientů bankovních ústavů musel ustoupit tlaku především Spojených států, zažil ponížení, když musel propustit z vazby syna libyjského diktátora Kaddáfího a ze zahraničí, zvláště z muslimského světa, si vysloužil odsudky kvůli referendu o zákazu výstavby nových minaretů.

Doris Leuthardová nepodporuje vstup Švýcarska do Evropské unie, dává přednost vztahům na bilaterálním základě. Prezidentka však deníku Temps přiznala, že vyjednávání "je mnohem těžší než před deseti lety" a že za setrvání na této výlučné pozici "je třeba platit jistou cenu".

Náhoda ukazující změnu

Ženskou trojici vedle Doris Leuthardové tvoří ještě sociální demokratka Pascale Brudererová v čele dolní komory parlamentu a Erika Forster-Vaniniová, která předsedá horní komoře.

Tuto konstelaci by bylo možno považovat za souběh okolností. Werner Seitz ze Spolkového statistického úřadu je však přesvědčen, že takový souběh mohl nastat pouze tehdy, když ženy už byly v politice zastoupeny v dostatečné míře.

Švýcarsko s takřka 30 procenty žen mezi poslanci už v tomto ohledu předstihlo země jako Británie, Francie, Itálie nebo Rakousko. Vyšší skóre tradičně vykazují skandinávské země.

Na rozdíl od nich však Švýcarsko dosáhlo vyššího zastoupení žen v politice, aniž by zavedlo povinné kvóty. Všechny hlavní politické strany - s výjimkou pravicově populistické Švýcarské lidové strany - už měly ve svém čele ženu. Werner Seitz je proto přesvědčen, že postupně mizí tradiční rozdělení, kdy na volební kandidátky prosazovaly ženy častěji levicové strany.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků