Obamova zdravotnická reforma prošla přes první klíčové hlasování. Dvě další ji čekají

Blogy

Ondřej Schneider
Reforma zdravotnictví v USA aneb meze demokracie

Americký Senát v pondělí podpořil reformu zdravotnictví amerického prezidenta Baracka Obamy. Demokratickým senátorům se v prvním ze tří procedurálních hlasování podařilo shromáždit potřebných 60 hlasů. Návrh by podle agentury Reuters mohl být schválen do Vánoc.

Při hlasování, které je prvním ze tří kroků k finálnímu schválení reformy v Senátu, prošla předloha potřebnou většinou 60 ku 40 hlasům. Demokraté potřebovali podporu všech 60 nerepublikánských poslanců ze stočlenného Senátu pro odvrácení obávaných obstrukcí ze strany opozičních republikánů. Takzvaný filibuster by přijetí reformy oddálil a zkomplikoval.

Přestože se návrh od původního znění, které obsahovalo možnost veřejného pojištění, značně odchýlil, jde o největší zásah do amerického zdravotního systému od roku 1965, kdy byl zaveden program Medicare. Reformu doprovázejí vyostřené debaty a kromě republikánů byli jejími odpůrci donedávna i takzvaní umírnění demokraté.

Demokratům se podařilo přesvědčit své zákonodárce již v sobotu, kdy se senátor Ben Nelson, který jako poslední reformu zdržoval, uvolil ji podpořit pod podmínkou, že federální fondy nebudou používány na financování potratů, a výměnou za větší finanční podporu pro jeho stát Nebraska. Jedinou otázkou tak bylo, zda se do budovy Kapitolu při sněhové kalamitě dostaví všichni potřební senátoři.

Pokud Senát reformu schválí, bude její text muset být doladěn podle verze, kterou schválila Sněmovna. Finální text musí poté schválit obě komory parlamentu předtím, než doputuje k podepsání prezidentovi.

Obama, který již do reformy investoval značný politický kapitál, chce rozšířit počet pojištěných Američanů. Desítky milionů z nich totiž nyní nemají přístup ke zdravotní péči. Důvodem reformy je podle šéfa Bílého domu neudržitelnost současného způsobu financování amerického zdravotnictví.

Původní návrh obsahoval možnost veřejného pojištění, které mělo konkurovat komerčnímu a v konečném důsledku snížit ceny na trhu. Pro takzvané umírněné demokraty byl ale takový záměr kvůli údajné nákladnosti neprůchodný. V Senátu neprošel ani návrh, aby bylo možné do USA dovážet levnější léky ze zahraničí, což mělo snížit jejich ceny. Stejná léčiva ze stejných továren jsou totiž v USA často několikanásobně dražší než v Kanadě či Evropě.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků