Obama pojede Kodaň přesvědčovat, že to USA s emisemi myslí vážně

Anketa

Je podle vás americký plán na snižování emisí pouhým gestem?

NE, Američané musí začít snižovat emise

36%

ANO, v USA zvítězí průmyslová lobby

64%

Hlasovalo 33 čtenářů

Prezident Barack Obama ve čtvrtek v Oslu před světovým společenstvím pečlivě volil slova, když přebíral Nobelovu cenu za mír týden po svém rozhodnutí poslat do války v Afghánistánu dalších 30 tisíc vojáků.

Za týden se v Kodani na globální konferenci o klimatu ocitne v podobně choulostivé situaci. Bude se snažit světovou veřejnost přesvědčit, že nyní to USA myslí s omezením emisí skutečně vážně. Jenže doma v Americe nemá k pevným závazkům nijak silný mandát.

Prezident patrně zopakuje příslib, že Spojené státy do roku 2020 omezí skleníkové emise o 17% vůči stavu z roku 2005. Může se při tom opřít o čerstvý výnos americké vládní agentury Ochrany životního prostředí (EPA), které v úterý vyhlásila skleníkové plyny za zdraví ohrožující zplodiny a administrativa by tak nyní mohla regulovat emise exekutivně.

EPA své vyhlášení zcela jasně načasovala k začátku konference v Kodani, aby posílila americkou pozici a poselství prezidenta Obamy. Zároveň je to ale poprvé, kdy EPA své rozhodnutí regulovat škodlivé látky zveřejnila bez toho, že by zároveň také nařídila limity.

To jen potvrzuje, že ze strany Obamovy administrativy jde v tuto chvíli o symbolické gesto a ne o pevné odhodlání začít regulovat. Bílý dům totiž dobře ví, že pokud by šel cestou vládních nařízení a limitů, měla by proti sobě nejen všechny republikány ale i řadu demokratů v Kongresu.

Tam se sice projednávání emisního zákona nyní zaseklo v Senátu, ale je zřejmé, že jakmile si zákonodárci vyčistí stůl, který zcela pokrývá zdravotní reforma, začnou jednat o novém kompromisním emisním návrhu, a ten pak může být podle současných odhadů hotov v polovině roku 2010.

Průmyslová lobby spoléhá na Kongres

Administrativa by si proti sobě postavila i průmyslový sektor, který spoléhá na to, že v Kongresu se podaří dojednat lepší podmínky, včetně finančních kompenzací. Proti exekutivní cestě by se průmysl tvrdě bránil a praktické prosazení limitů by se zdrželo na soudních sporech, v kterých by se znečišťovatelé soudili s vládou.

Mocná průmyslová lobby by navíc neměla problém obrátit proti Bílému domu i veřejnost, která už tak v poslední době, v souvislosti s ekonomickými potížemi, ochladla ve svém přesvědčení, že globální oteplování je problém, který by ji měl pálit.

Američané si stále lehce většinově myslí, že planeta se otepluje vlivem lidské činnosti, ale za poslední dva roky se podíl těchto lidí výrazně snížil, v průměru různých šetření zhruba o 20 procent. Tyto průzkumy navíc byly dělány ještě před tím, než před necelým měsícem vypukla aféra "Climate-Gate"

Podobně jako přímo v Kodani vede se teď i na americké scéně souboj o interpretaci emailové korespondence, která ukázala, že někteří vědečtí zastánci globálního oteplování potlačovali oponující názory.

Na jedné straně rozbouřené americké debaty, která je především zápasem o názor veřejnosti, je například známý skeptik republikánský senátor James Inhofe. Ten požaduje zřízení zvláštní senátní vyšetřovací komise.

Ještě viditelnější je na této barikádě skeptiků loňská republikánská kandidátka na viceprezidentku Sarah Palinová, která ve svém středečním článku ve Washington Post prezidenta Obamu veřejně vyzvala, aby do Kodaně nejezdil.

"Bez důvěryhodné vědy a vzhledem k tomu, kolik je v sázce, by se měli Američané bát, co může vzejít z této zpolitizované konference. Prezident by měl Kodaň bojkotovat," napsala v Postu Palinová.

"Je to základní fyzika. Jako gravitace. Globální oteplování je fakt,” odpovídá jí z druhého argumentačního břehu bývalý viceprezident Al Gore, který v uplynulých letech poskytl sérii rozhovorů americkým médií. Podle Gora, jak řekl pro CNN, byly inkriminované emaily vytrženy z kontextu.

• Diskuse
• Celkem 5 příspěvků