Začalo jednání o klimatu v Kodani. Dost bylo zelených gest, ozývají se kritici

Rychlá akce nebo postupné změny? Individuální odpovědnost, národní legislativa nebo závazky na mezinárodní úrovni? A mají nést vyspělé a rozvojové země stejné náklady na boj proti změnám klimatu? To jsou jen některé z otázek, které budou v následujících dnech řešit světoví politici na konferenci v Kodani. Ta začala v pondělí dopoledne a potrvá do 18. prosince.

Že změny klimatu jsou "velmi vážným problémem" si podle průzkumu BBC ve 23 zemí světa myslí dvě třetiny lidí. Oproti roku 1998 je to nárůst o 44 procent.

"Je zhruba stejně těch, kteří od svých vlád vyžadují rychlou akci a těch, kteří preferují postupné změny. Pouze 6 procent dotázaných nechtělo po vládě žádné závazky v podobě mezinárodních smluv," uvádějí autoři průzkumů.

Pouze USA a Čína podle BBC popírají zjištěný trend – v těchto dvou zemích totiž v posledních dvou letech znepokojení z následků změn klimatu naopak kleslo. Američané navíc požadují po své vládě rychlou akci, ale zároveň nechtějí závazky v podobě mezinárodních smluv.

Podobně paradoxní postoj mají i Číňané – jen 45 procent z nich si myslí, že před lidstvem stojí závažný problém, zároveň ale ze všech sledovaných národů nejsilněji vyžaduj od své vlády akci. Investice, které by pomohly bojovat se změnami klimatu, totiž podporuje devět z deseti Číňanů. V USA je to přitom jen asi každý druhý a třeba v Pákistánu jen pětina obyvatel.

Závazky jsou přísné, ale nestačí

Kromě postoje lidí k probíhajícímu summitu si světová média všímají také toho, co lze od jednání v Kodani očekávat.

Yvo de Boer, vysoký představitel OSN pro otázky klimatu, vyzval při zahájení konference k akci. "'Čas se nachýlil. V příštích dvou týdnech vlády musejí přijít se skutečnými výsledky," prohlásil na adresu zástupců 192 zemí světa.

"Nikdy za sedmnáct let jednání o klimatu nenabídlo tolik zemí tak tvrdé ústupky. To je prostě bezprecedentní," dodal. Například Čína nebo Jižní Afrika přitom skutečně ohlásily poměrně ambiciózní plány na snižování emisí, navzdory tomu mezi pozorovateli převládají obavy, zda jsou dostatečné.

Podle studie zveřejněné Institutem pro výzkum klimatu v Postupimi v předvečer summitu totiž ani navrhované snížení emisí nezabrání tomu, aby teplota i tak vzrostla o 3,5 stupně Celsia, což by řadu míst na světě učinilo neobyvatelnými.

Na totéž upozornil i Lord Stern Brentford, jeden z předních ekonomů zabývajících se spojitostí klimatu a hospodářství. Podle něj i ty nejambicióznější plány mluví o snížení emisí o 44 miliard tun CO2 do roku 2020, což je stále pět miliard pod jím vypočteným minimem.

"Na této konferenci je vhodná chvíle se na něčem dohodnout. Ale na stole toho není dost k jednání. Doposud představené závazky nebudou stačit na to, aby se svět oteplil o méně než dva stupně, což je hranice pro přijatelné riziko, která by zamezila katastrofickým scénárům. To se musí v příštích dvanácti dnech změnit," doplnil v britském listu The Times hlasy vědců a ekologických aktivistů Keith Allott ze Světového fondu divočiny.

Z druhé strany "barikády" ale zároveň zaznívají hlasy, že celá teorie o změnách klimatu je nesmyslná. Na den zahájení klimatu si například vydání své knihy "Modrá planeta v ohrožení", která označuje obavy z globálního oteplování za hysterii,  načasoval například český prezident Václav Klaus.

Přestaňte žít zeleně, zachráníte planetu

V souvislosti s kodaňským summitem publikoval poměrně kontroverzní článek také americký deník The Washington Post. Sloupek ekologického aktivisty Mika Tidwella by se totiž dal shrnou do spojení " Zelených gest už bylo dost, teď je potřeba skutečná akce" a jde proti stále rozšířenějším kampaním propagující odpovědné chování jednotlivce.

Podle Tidwella návody typu "pět cest k ekologické kanceláři" nebo vydávání "zelených edic" různých lifestylových časopisů jen odlákávají pozornost od nutnosti celospolečenské změny.

"Osm let prosazoval George W. Bush dobrovolné kroky jako hlavní odpověď našeho národa na globální oteplování – a za těch osm let se množství námi vypouštěných skleníkových plynů nezměnilo," myslí si komentátor, který zároveň zdůrazňuje, že všichni, kdo vědcům věří teorii o globálním oteplování, musí boj proti změnám klimatu považovat za morální otázku. Protože pokud by se naplnily katastrofické scénáře, miliony lidí by přišly o domov a hladověly.

A právě proto, že zde jde podobně jako třeba v případě boje za rovnoprávnost černochů o celospolečenské morální téma a protože USA jsou stát založený na vládě zákonů, je podle Tidwella místo málo účinných gest potřeba začít u legislativy.

"V šedesátých letech také lidskoprávní aktivisté nežádali bigotní jižanské guvernéry a šerify, aby zvážili zapojení programu "Deset cest k integraci" do své politiky," upozorňuje Tidwell.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 52 příspěvků