Švýcaři se bojí minaretů. Budou hlasovat o jejich zákazu

Ten plakát stěží přehlédnete. Ženu zahalenou v čádoru obklopují věže minaretů, které připomínají rakety. Vyrůstají přímo z pozadí, které tvoří švýcarská vlajka.

Kampaň před nedělním lidovým hlasováním ve Švýcarsku je značně kontroverzní. Dokonce i někteří představitelé krajní pravice jí považují za příliš agresivní.Výsledkem je vysoce emotivní debata o roli islámu v alpské zemi.

Švýcarská lidová strana, která referendum o zákazu minaretů - nikoli mešit - prosadila, pokládá vysoké štíhlé věže za symbol muslimské netolerance. Stejný názor má podle průzkumů 34 dotázaných Švýcarů, proti zákazu minaretů se vyslovilo 53 procent dotázaných.

Pokud budou Švýcaři ve stejném poměru hlasovat i v neděli, navrhovaný zákaz neprojde. Oddechnou si především velcí švýcarští výrobci, kteří varují, že zemi může poškodit případná obchodní odveta muslimských spotřebitelů.

Problém už je ale na stole. Země, která se dekády pyšnila pověstí místa vždy vlídného k přistěhovalcům, kde neznali střety s muslimskými imigranty známé ze sousední Francie, je najednou v rozpacích.

Minoret jako symbol obsazení? 

Třiapadesátiletý Daniel Zingg vnímá miniarety jako symbol, který si muslimové zřídí na nově obsazených teritoriích. Bývalý opravář televizí působí v menší křesťanské straně EDU, která prosazuje zákaz minaretů. Cituje tureckého islamistického premiéra Erdogana, který před časem přirovnal minerty k bajonetům a věřící k bojovníkům. Daniel Zingg v rozhovoru pro list Tagesanzeiger tvrdí, že slova nebyla myšlena v nadsázce. Islám podle něj postupuje Evropou. "Minaret je vždy jen prvním krokem," vysvětluje.

Zmiňuje případ obce Wangen bei Olten. Obyvatelé tam shromažďovali podpisové archy, aby zabránili stavbě šestimetrového minaretu. Nejvyšší soud přesto stavbu schválil.

Odpůrcům minaretů se ale nakonec podařilo prosadit celošvýcarské referendum. V neděli budou Švýcaři hlasovat, zda si přejí podobné stavby zakázat. Pokud by odpověď zněla ano, byla by to evropská premiéra, nikde jinde podobný zákon není.

Zato v Saúdské Arábii či Afghánistánu paralela existuje. Nesmí se tam ze zásady stavět křesťanské kostely.

Islám v Evropě

Proč takové pnutí

Jiná vyznání - buddhisté, hinduisté - se integrují v Evropě vcelku bez problémů. Potíž je v tom, že islám diktuje věřícím do nejmenších podrobností, jak se chovat v každodenním životě. Tady dochází ke střetům. Muslimové se cítí ublíženi, že nemohou například v pátek opustit pracoviště a věnovat se motlitbám. Vadí jim i spousta dalších věcí. Stačí nevhodný billboard poblíž mešity.

Kolem islámu po špičkách

Muslimové jsou v prosazování svých požadavků razantní. Reagují na jakoukoli domnělou provokaci hodně hlasitě. To zase vyvolává protireakci převážně křesťanské a laické evropské veřejnosti. Britský filozof a publicista Timothy Garton Ash přirovnal militantní evropské muslimy k podrážděnému zvířeti, kolem kterého každý raději chodí po špičkách. Heslem dne evropských politiků je muslimy neprovokovat. Toho využívá krajní pravice.

Šátky, modlitby, ramadán

Mnozí muslimové jsou přesvědčeni, že jejich právo na svobodné praktikování víry ční nad evropskými pravidly a zákony. Požadují například, aby se dodržoval v evropských firmách půst v průběhu ramadánu, aby byly zrušeny zákony, omezující nošení náboženských symbolů (včetně muslimských závojů) na veřejnosti.

• Diskuse
• Celkem 50 příspěvků