Havel: Evropa se musí odklonit od primitivního kultu "dohnat a předehnat Ameriku"

"Byl to okamžik tak historicky důležitý, že leckdo měl dojem, že od této chvíle bude už jen klid a svět bude vzkvétat. Nestalo se to, dějiny samozřejmě pokračují," řekl Václav Havel v úvodu svého projevu před poslanci Evropského parlamentu. Vystoupil zde při příležitosti dvaceti let od pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě.

K řečnickému pultu ho uvedl předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, který připomněl, že i polští studenti v roce 1989 volali po Havlově propuštění, a bývalého českého prezidenta označila za "hrdinu Čechů a Slováků".

Havel ve svém proslovu již tradičně neopomněl disidenty v zemích, kde dodnes vládnou totalitní a autoritativní režimy. Mluvil také o otázkách suverenity, nutnosti odklonu od konzumní společnosti nebo institucionálním rámci Evropské unie.

O Rusku: Kvůli plynu nesmíme mít klapky na očích

Rychlou integraci postkomunistických zemí do Unie označil Havel za správný krok. Pokud by se po pádu Berlínské zdi Západ před mladými demokraciemi uzavřel, stálo by ho to prý mnohem víc. "Státy, které by zůstaly před západními branami, by se s největší pravděpodobností staly rejdištěm různých nacionalistů a populistů, možná i s jejich ozbrojenými milicemi," myslí si bývalý disident. "Kam taková cesta vede, jsme mohli vidět v bývalé Jugoslávii," dodal.

Již tradičně připomněl, že úkolem nových členů EU je mimo jiné sdílet svou zkušenost s totalitou a nezapomínat na utlačované v jiných částech světa. Evropa se podle něj musí ke zbytku světa chovat partnersky, což znamená i schopnost nebát se kritizovat a naopak kritiku přijímat.

V této souvislosti si neodpustil hned dvě narážky na Rusko. "Fakt, že si někdo třeba kvůli dodávkám plynu nasadí klapky na oči a přestane hovořit o zavražděných novinářích, o kterých by jinak rád hovořil, není vztahem partnerským," řekl.

Evropan by měl být pokornější a "sklánět se před tajemstvím vesmíru"

Obsáhle se také Havel věnoval otázce evropské identity a národní suverenity. Navrhl, aby byly posíleny pravomoci Evropského parlamentu a také vznik nové instituce. Tou by podle něj mělo být shromáždění volené národními parlamenty, kde by každý stát měl stejné množství zástupců. Vyzdvihl také význam Lisabonské smlouvy a ocenil i listinu základních práv, která však v Česku na základě žádosti prezidenta Václava Klause nebude platit.
Podle Václava Havla mohou národní suverenita a evropská integrace existovat vedle sebe. "Cítim-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být i Čechem. Jakožto Čech jsem i Evropanem... Evropa je vlast našich vlastí," myslí si.

Ve svém projevu se dramatik a politik dotkl také vztahu Evropy ke zbytku světa. Zdůraznil přitom, že by Unie neměla jít příkladem pouze ve způsobu spolupráce, ale také svými hodnotami. Evropa by se podle něj měla odklonit od "kultury růstu růstu, primitivního kultu předehnání Ameriky nebo Číny nebo kohokoliv druhého, kultu osidlování země bez ohledu na životní prostředí." Úspěch státu by se neměl měřit růstem energetické spotřeby, ale jejím klesáním.

Václav Havel také naznačil, jaký by podle něj měl být Evropan 21. století: Pokornější, "sklánět se před tajemstvím vesmíru" a "vztahovat se opět víc k věčnosti a nekonečnu".

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 138 příspěvků