Ze zákulisí summitu EU: Klaus chtěl pohřbít Chartu základních práv. A zřejmě dosáhl svého

Už v průběhu čtvrtečního dopoledne před oficiálním zahájením summitem EU začala zatím utajovaná dohoda o tom, jak uspokojit Václava Klause, nabírat zřetelnější obrysy.

Varianta, že půjde „jen“ o kosmetickou změnu v textu Charty základní práv EU - připojené k Lisabonské smlouvě - padla. Z výroků jednotlivých politiků a diplomatů, které utrousili v poklusu mezi svými schůzkami, se dala konečně složit odpověď na hádanku, co předsedající Švédové českému prezidentovi vlastně nabídli: „když se tolik bojíte, že Charta základních práv umožní majetkové nároky sudetských Němců, tak ať u vás prostě neplatí jako celek“.

„Výjimka se bude odborně jmenovat protokol o aplikaci Charty a bude v ní prostě a jednoduše uvedeno, že Charta v České republice neplatí,“ vysvětlil HN ve čtvrtek odpoledne jeden z českých diplomatů. „Ano, celá Charta základních práv,“ ujistil opakovaně.

Takové znění „výjimky“ při odchodu z poledního bruselského jednání Visegrádské čtyřky potvrdil i slovenský premiér Robert Fico. „Před chvíli jsme ten protokol poprvé viděli. Když Česká republika nechce, aby její občané měli práva, která dává jiným Evropanům Charta základních práv, je to čistě její vnitřní věc,“ řekl Fico a dodal: „Václav Klaus ostatně proti Chartě základních práv vystupoval v celém průběhu vyjednávání o Lisabonské smlouvě“.

Český prezident několikrát skutečně v minulosti několikrát požadoval, aby charta nebyla součástí Lisabonské smlouvy, zjednodušeně řečeno proto, že je až příliš sociální.
„Žádné obavy z nároků sudetských Němců! Klausovi šlo ve skutečnosti po celou dobu o to, aby úplně odstřelil Chartu základních svobod. A to se mu povedlo na sto procent,“ komentoval průběh bruselských jednání další z přítomných diplomatů. Takový názor už na úvodu summitu v Bruselu převládal.

Samotný Švédskem předjednaný text měl mít dvě části: v první mají členské státy zopakovat svůj závazek ratifikovat Lisabonskou smlouvu ještě letos, v druhé pak členské země vyjádří svůj jednoznačný souhlas s českou výjimkou. V textu se podle všeho neobjeví žádný odkaz na Benešovy dekrety tak, jak se o tom diskutovalo v uplynulých týdnech.

Budapešť přesto hrozila vetem až do posledního okamžiku. Ještě několik hodin před zahájením summitu jeho ministr zahraničí Péter Balázs prohlásil: "Bude to rozhodnuto na místě maďarským premiérem v závislosti na návrhu, na němž se stále pracuje mezi švédským předsednictvím a Českou republikou“.

• Diskuse
• Celkem 296 příspěvků