Sudetští Němci Merkelové: Klausova výjimka k Lisabonu je nepřijatelná

Anketa

Lze vyjádření sudetských Němců chápat tak, že uvažují o vznesení požadavku na vrácení bývalých majetků?

81%

19%

Hlasovalo 407 čtenářů

reklama

Sudetští Němci žádají kancléřku Angelu Merkelovou, aby odmítla výjimku z Listiny základních práv Evropské unie, kterou kvůli ratifikaci lisabonské smlouvy o reformě EU požaduje český prezident Václav Klaus. Sudetští Němci to považují podle agentury DPA za nepřijatelné.

Klaus trvalou výjimku pro Česko požaduje kvůli obavě z prolomení takzvaných Benešových dekretů a z možných majetkových nároků Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce.

Podle Johanna Slezaka z vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení je ale "jednoduše nepřijatelné", aby byly výjimkou pro Českou republiku dodatečně potvrzovány "zločiny proti lidskosti" na sudetských Němcích a německých vojácích.

Ústavní soud rozhodne o Lisabonské smlouvě až v listopadu - čtěte ZDE

Klaus: Přijetí Lisabonské smlouvy už zřejmě nezabráním - čtěte ZDE

Fico chce ohledně Lisabonu záruky jako Češi. Jinak jednání zablokuje - čtěte ZDE

Slezak podle DPA zdůraznil, že vysídlenci se vzdali "pomsty a odplaty", "jejich naděje ale směřovaly k Evropě, která chrání základní práva všech občanů"

Česko je poslední zemí "sedmadvacítky", která lisabonskou smlouvu ještě neratifikovala. Schválili ji sice čeští zákonodárci, chybí ale podpis prezidenta. Ten si dal podmínku, že si Praha musí dojednat výjimku z Listiny základních práv EU, jakou mají Polsko a Británie; listina by se po vstupu smlouvy v platnost stala právně závaznou.

O podobě výjimky mají jednat šéfové států EU na summitu, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho nebudou Benešovy dekrety ve výjimce vůbec zmíněny. Pokud by byly, pohrozilo již dříve Maďarsko, že takovou výjimku zablokuje. Slovensko zase požadovalo, aby se netýkala jen Česka a aby Slováci měli stejnou právní ochranu ve věci dekretů jako Češi.

Ať se unie dohodne na jakékoli podobě případné výjimky, Klaus nemůže ratifikaci lisabonské smlouvy stvrdit svým podpisem, dokud český ústavní soud nerozhodne, zda je dokument v souladu s českým ústavním pořádkem. Ústavní soudci dnes přezkoumávání smlouvy odročili na 3. listopadu, kdy by mohli vyhlásit svůj nález.

Autoři: ČTK, pam