Obama v noci volal Fischerovi: Radar v Česku nebude. V Evropě jedná delegace

Z informací HN vyplývá, že administrativa Baracka Obamy přehodnotila priority protiraketové obrany. Místo obrany proti mezikontinentálním střelám s dlouhou dráhou letu, kam patřil projekt polského pozemního sila a českého radaru v Brdech, chce rozvíjet obranu proti raketém středního a krátkého doletu.

Česko-polský projekt, který protežovala předchozí americká administrativa, tím sice nemusí definitivně končit, ale přesunul se na odstavnou kolej.

Podle informací HN se v noci, před jednou hodinou pražského času, americký prezident Barack Obama telefonicky spojil s českým premiérem Janem Fischerem.

"Mohu potvrdit, že americký prezident Barack Obama se v noci telefonicky spojil s panem Fischerem. Premiér v zápětí o obsahu hovoru informoval prezidenta republiky Václava Klause," uvedl v ČT mluvčí předsedy vlády Roman Prorok. "Obsah telefonátu nemůžu prozradit, připravujeme prohlášení," dodal.

Delegace zástupců amerického ministerstva zahraničí a obrany dopoledne jedná ve Varšavě, pak se přesouvá do Prahy. Česká strana se na jednání bude podle ČTK snažit o to, aby v platnosti zůstaly dohody o vědecké či vojenské spolupráci domluvené na okraj dvou hlavních radarových smluv. 

Zelená pro jiné systémy

Podle agentury AP by dnes americký ministr obrany Robert Gates měl mít tiskovou konferenci, jež by se měla týkat právě plánů ohledně protiraketové obrany. V pátek by se s ním měl setkat ministr obrany Martin Barták, který je tento týden v USA na pracovní návštěvě.

Výsledky studie ve čtvrtek zveřejní v Evropě vysocí představitelé Obamovy administrativy - Ellen Tauscherová, náměstkyně ministryně zahraničí pro zbraňovou kontrolu a Sandy Vershbow, náměstek ministra obrany pro mezinárodní bezpečnost. 

Informaci o dokončení studie ve středu večer washingtonského času přinesla jako první internetová stránka časopisu Weekly Standard, česká ambasáda ve Washigtonu následně pro HN tuto zprávu potvrdila.

Diplomacie nechtěla komentovat závěry studie před jejich zveřejněním americkou stranou, podle Daryla Kimballa, ředitele washingtonského think tanku Arms Control Association, který je rámcově seznámen s obsahem analýzy, se ale Obamova administrativa nyní soustředí na jiné systémy.

"Bude to více praktické a technické řešení, než ideologické," uvedl Kimball pro HN. V úvahu přicházejí protiraketové systémy na námořních lodích Aegis, nebo rakety typu SM-3 umístěné na mobilních podvozcích.

Na česko-polský projekt nejsou peníze

Podle Riki Ellisona, zakladatele zájmové organizacace Missile Defense Advocacy Alliance, která lobovala za realizaci česko-polského projektu, současný Bílý dům tuto variantu odmítl.

"Finance se přesouvají do jiných systémů, a podle mě je možné, že během několika let se tak projekt postupně zruší," komentoval Ellison pro HN návrh amerického rozpočtu na rok 2010.

Na česko-polský projekt tam nejsou žádné nové prostředky, využít by se sice mohly nespotřebované finance z rozpočtu 2009, ale pouze po naplnění podmínky, že Česko a Polsko by ratifikovaly protiraketové smlouvy s USA.

"Skutečnost, že ani český ani polský parlament neratifikovaly smlouvy o raketové obraně, měla pro další postup Obamovy administrativy také význam," upozorňuje ovšem Daryl Kimball z Arms Control Association, že právě vnitropolitické potíže a váhání na straně Česka a Polska byly pro novou americkou administrativu jedním z argumentů, proč projekt zastavit.

Oznámení před setkáním Obamy a Medvěděva

Důležitou roli podle něho sehrál i odpor Ruska, čemuž podle něho může napovídat i načasování zveřejnění studie před nadcházející schůzkou Baracka Obamy s ruským prezidentem Medvěděvem, kteří se setkají příští týden v Pittsburghu u příležitosti summitu G 20.

Na první červencové schůzce se oba prezidenti rámcově shodli na snižování jaderného arzenálu v rámci zamýšlené smlouvy, který by měla nahradit dohodu START 1, jejíž platnost vyprší letos v prosinci.

Moskva, která toto téma spojuje se česko-polským silem, si ovšem ve společném memorandu vymínila větu o strategické souvislosti mezi útočnými zbraněmi a obrannými prostředky. Podle některých analýz tím Bílý dům přistoupil na argumentaci Moskvy, že česko-polský projekt zasahuje do americko-ruské strategické rovnováhy.

"Další, hlubší snižování jaderného arzenálu by bylo pro Rusko sotva možné, pokud by byly v Polsku rakety v pevném sile," potvrzuje Daryl Kimbal patrný význam "ruského" faktoru pro analýzu Obamovy administrativy.

Vývoj kauzy radar (článek pokračuje pod boxem) 

 

Jeho tým a demokraté v Kongresu v uplynulém roce naznačovali, že Bushův projekt protiraketové obrany přehodnotí. Obama už vloni v předvolební kampani uvedl, že nebude podporovat předražené a neprověřené projekty.

Přednost mají mobilní systémy

Obdobně se vyjadřovala současná náměstkyně Ellen Tauscherová, když ve své předchozí pozici, předsedkyně kongresového povýboru pro strategické síly, rozhodovala o přidělování peněz na raketovou obranu.

Opakovaně zdůrazňovala, že demokraté nebudou spěchat s rozvojem Bushovy koncepce pevných pozemních protiraketových sil. Oproti tomu upozorňovala, že akutním problémem jsou rakety se střední a krátkou dráhou letu a v tomto smyslu demokraty ovládaný Kongres už v uplynulých dvou letech začal protežovat mobilní systémy.

Co měla ČR dostat za radar Česká republika měla od americké strany dostat za výstavbu radaru dvě ojetá nákladní letadla Hercules, logistickou výpomoc v Afghánistánu a záruku výměny zpravodajských informací. Američané také už odeslali několik milionů korun na český výzkum. Společné projekty se měly týkat výzkumu nanomateriálů, robotiky či medicíny. Na výzkumu měly spolupracovat nejen soukromé firmy, ale i vysoké školy a ústavy Akademie věd. Například ČVUT mělo vyvíjet počítačový program, který z fotografie udělá trojrozměrný model. Fyzikální ústav AV se měl zaměřovat na radarové technologie.

Tauscherová rovněž prosazovala důslednou "natoizaci" případné evropské protiraketové obrany. Podle jejího názoru, který se nyní odrazil i ve výsledné studii, bylo chybou, že Bushova administrativa začala původně jednat biletarálně s Českem a Polskem, a ne v rámci Aliance.

"Pokud vím, tak současná studie zdůrazňuje, že protiraketový systém v Evropě musí být aliančním projektem," uvedl pro HN Phil Coyle, který byl v administrativě Billa Clintona v Pentagonu zodpovědný za kontrolu testů protiraketové obrany. V uplynulých letech patřil ke kritikům česko-polského projektu, neboť jde podle něho o neodzkoušený systém.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 201 příspěvků