Hnědá historie opět straší

reklama

S rozpaky nad recesistickým filmem Daniho Levyse "Můj vůdce - Skutečně pravdivá pravda o Adolfu Hitlerovi", přirovnáními kancléřky Merkelové k Hitlerovi na stránkách polského magazínu "Czas!" a geografickými jmény pojícími se k Hitlerovi, se v Německu opět vynořuje nutnost vyrovnat se s hříchy hnědé minulosti.

Tentokrát se týká odebrání Hitlerova čestného občanství v městě Bad Doberan, místě konání summitu G8 a německé státní příslušnosti vůbec.

V Bad Doberan, lázeňském městě v Meklenbursku-Předním Pomořansku, hledají zastupitelé horlivě jakýkoli doklad, který by dokázal odebrání v roce 1932 Hitlerovi uděleného čestného občanství, zatím marně. Zasedání nejvyšších představitelů osmi největších průmyslových zemí na začátku června v jeho čtvrti Heiligendamm se blíží a na povrch vyplouvá debata o nutnosti dání "jasného signálu" zahraničí, že se Německo se svým historickým odkazem vypořádalo.

Právě v zahraničních médiích, jako např. Guardian nebo International Herald Tribune, zpráva o Hitlerově čestném občanství v městě hostícím G8 vyvolala rozruch. Rozruch o to větší, že se ukázalo, že Bad Doberan bylo podle pramenů jedno z politicky nejaktivnějších měst doby národního socialismu, které udělilo Hitlerovi čestné občanství jako první. Fakt, že čestné občanství nebylo odebráno i celá medializace případu je Němcům navýsost nepříjemná.

Zakázat hnědou

Snaha Německa vymazat hnědou barvu z Evropy je více než patrná. Začátkem roku se německé předsednictví v dobrém úmyslu pokusilo zakázat v celé Unii hákový kříž, narazilo však na odpor, poukazující na hinduistický význam tohoto symbolu. Ani návrh celoevropského zákazu zpochybňování Holocaustu neprošel. Rozruch nastal i při uvádění místních jmen v elektronických mapách Google Earth, kdy se ukázalo, že názvy některých německých kopců, např. jednoho v blízkosti bavorského města Bad Tölz, nesou stále Hitlerovo jméno.

Meklenbursko-Přední Pomořansko je známá bašta pravicových extremistů a podle expertů je možné, že Hitlerovo čestné občanství může být v budoucnosti použito v neonacistickém folkloru. Historiky ponechání čestného občanství nijak nepřekvapuje, podle nich vypořádání s národním socialismem končí na území Východního Německa rokem 1945.

Vymazat Hitlera z Německa nadobro

Symbolické vyrovnání má znamenat i 62 let po Hitlerově smrti navržené anulování získání německé státní příslušnosti z roku 1932. Nápad dolnosaské poslankyně Zemského sněmu Isolde Saalmannové se váže na historickou konotaci Dolního Saska jako právního nástupce tehdejšího Svobodného státu Braunschweig, kde Hitler započal svou kariéru a získal německou státní příslušnost. Saalmannová hovoří o "Braunschweigském komplexu", od kterého je nutné se jednou pro vždy distancovat.

Jakkoli přínosný se návrh může zdát, naráží na zásadní právní problém, a tím je německá Ústava, Základní zákon, která zakazuje odebrání státní příslušnosti, pokud se daná osoba dostane do statutu "bez občanství". To se týká i Hitlera, který v roce 1925 rakouské občanství odmítl a rakouského občanství navíc v roce 1923 za velezradu pozbyl. Právníci navíc zpochybňují, zda je vůbec možné zemřelého zbavit občanství. Pokud se tak stane, přibude Hitlerovi další privilegium.

Autoři: Jan Prášil