VIDEO: Sedm minut hrůzy je u konce. Zvědavé výzkumné vozítko přistálo na Marsu

Newyorské náměstí Times Square zažilo v pondělí přesně v 7:31 SELČ „sedm minut hrůzy“ v přímém přenosu. Tak se říká závěru 567 milionů kilometrů dlouhé cesty, která vyvrcholila sedmiminutovým náročným přistávacím manévrem amerického robotického vozítka Curiosity na Marsu.

Podívejte se na záznam přistání na Marsu ZDE

Jde o největší a nejdokonalejší mobilní laboratoř, jaká se dosud na rudou planetu dostala. Jejím hlavním úkolem nyní bude hledat stopy života.

Ihned po přistání Curiosity odeslalo první snímek rudé planety zpátky na Zemi. Což v řídicím středisku vyvolalo ještě větší nadšení a jásot.

Po úspěšném zakončení letu následovala tisková konference, které se zúčastnil celý tým "Curiosity".

Podívejte se na radost v řídícím centru i na fanoušky mise na Time Square:

fotogalerie: Curiosity dobývá Mars

„Přistání Curiosity je nejobtížnější manévr v historii robotických výprav,“ prohlašoval John Grunsfeld z ředitelství NASA pro vědecké mise k planetám ještě před pár dny.

Vůbec nepřeháněl, protože výsadek proběhl zatím nevyzkoušeným způsobem. Při předešlých misích pátrajících po organických sloučeninách vzniklo podezření, že výsledky ovlivnily zplodiny přistávacích trysek.

Výsadkový modul se proto tentokrát díky čtyřem raketovým motorům zastavil ve výšce okolo dvaceti metrů a vozítko spustil dolů na lanech. Pak „šlápnul na plyn“ a z místa výsadku se decentně vzdálil.

Unikát představuje i samotný rover Curiosity. Zatímco všechny předchozí mobilní stroje pro Mars vypadaly spíš jako dětské hračky, tentokrát jde o skutečný automobil – je dlouhý tři metry a váží 900 kilogramů.

Nebude už také muset čekat na východy slunce, protože místo solárních panelů jej elektřinou zásobuje izotopový článek. Dostatek energie umožní i vnitřní klimatizaci všech systémů, Curiosity tedy bude něčím na způsob prvního „teplokrevného tvora“ na Marsu. V nepřetržitém provozu by díky tomu měl vydržet nejméně dva pozemské roky.

Po stopách života

Hlavním úkolem výpravy označované jako MSL (Mars Science Laboratory), v ceně 2,5 miliardy dolarů, která opustila Zemi loni v listopadu, je hledání vody, organických sloučenin, a pokud možno i stop života – ať už minulého, nebo současného.

Šestikolový stroj, který vypadá jako gigantická kudlanka, je skutečnou laboratoří. Na palubě mezi 80 kilogramy vědeckých přístrojů jsou kromě kamer s vysokým rozlišením (včetně mikroskopických) také citlivé analyzátory půdy i atmosféry.

Jedním z nich je také laserové zařízení TLS, které umí změřit poměry izotopů plynů ve vzorcích a z toho odvodit, jestli prošly biologickými, nebo geologickými procesy.

Aby byla mise co nejúspěšnější, bylo nutné pečlivě volit i místo přistání. Je jím kráter Gale, v němž je naděje na nalezení usazenin ze dna někdejších vodních nádrží i odkrytých geologických vrstev umožňujících zkoumat minulost planety.

Další mise příští rok

Misí Curiosity samozřejmě výzkum Marsu nekončí. Nejbližší další výpravou NASA bude sonda MAVEN, která by měla odstartovat koncem roku 2013. Nebude přistávat, ale z oběžné dráhy se zaměří na sledování atmosféry rudé planety. Výsledkem by mělo být i lepší pochopení vývoje klimatu Marsu v minulosti a podílu vody v jeho ekosystému.

Vzdálenější budoucnost je zatím nejistá. Klíčovou misí před startem pilotované výpravy by měla být expedice označovaná jako Mars Sample Return. Jejím úkolem by mělo být dovezení vzorků povrchu zpět na Zemi.

Stejný cíl si vytkla i Evropská kosmická agentura ESA a je možné, že se projekty spojí. K realizaci ale skoro určitě nedojde dříve než za 10 let. Lidé se pak vydají k Marsu ještě o dalších 10 let později.

Podívejte se na záznam přistání vozítka Curiosity na Marsu:

• Diskuse
• Celkem 127 příspěvků