Před 115 lety se narodila legendární Amélie Earhartová. Jako první žena přeletěla Atlantik

Když Amélie Mary Earhartová v deseti letech poprvé uviděla letadlo, nijak ji nezaujalo. "Byla to prostě věc ze dřeva a drátů a nevypadala vůbec zajímavě," okomentovala svůj zážitek.

Názor změnila až asi o deset let později na letecké přehlídce a definitivně se do létání zamilovala, když ji pilot Frank Hawks vzal na první let.

"Když jsme vzlétli asi sto metrů nad zem, pochopila jsem, že prostě musím létat," vzpomínala.

Musela však bojovat s nedostatkem peněz a překonat dobové předsudky o ženách. Byla na to zvyklá už od malička - lezla po stromech, lovila krysy puškou a vedla si deník s výstřižky novinových článků o ženách, které se staly úspěšnými ve výhradně mužských oborech.

Za první světové války ošetřovala zraněné vojáky v Kanadě. Potom začala chodit na vysokou školu a působila jako sociální pracovnice v útulku pro chudé v Bostonu.

Svoji první lekci pilotování absolvovala v roce 1921 a za šest měsíců našetřila dost na to, aby si mohla koupit své první letadlo. V zářivě žlutém dvousedadlovém dvojplošníku, který pojmenovala Kanárek, si zapsala svůj první rekord - jako první žena vyletěla do výšky 450 metrů.

17. června 1928 se stala první ženou, která přeletěla Atlantik, i když zatím jen na sedadle vedle pilota.

Jedenadvacetihodinový let z přístavu Trepassey na kanadském ostrově New foundland do Burry Portu ve Walesu byl o to významnější, že tentýž rok při pokusech o přelet oceánu zemřely tři ženy. Úspěch výpravy naplnil titulky světových novin a tehdejší prezident USA Calvin Coolige po návratu uspořádal letcům slavnostní přivítání.

Během příprav letu Earhartová poznala svého budoucího manžela, vydavatele a publicistu George Putnama.

Manželství mezi letadly

Svoje manželství, oficiálně stvrzené roku 1931, popisovala jako "partnerství s dvojitou kontrolou", čímž vyjadřovala svůj záměr zůstat nezávislá. Spolu s manželem začali spřádat plány na nový rekord: Earhartová se měla stát první ženou, která Atlantik přeletí sama.

V květnu 1932 odstartovala z Newfoundlandu s cílem dostat se až do Paříže. Kvůli silným severním větrům a mechanickým problémům ale nakonec přistála na pastvině v Irsku.

"Poté, co jsem k smrti vyděsila většinu krav, dosedla jsem až na farmářův dvorek," popisovala dramatické přistání.

Po návratu ji ocenil jak tehdejší americký prezident Herbert Hoover, tak americký Kongres.

Earhartová řekla, že svým letem potvrdila rovnocennost žen s muži v oblastech, které "vyžadují inteligenci, koordinaci, rychlost, rozvahu a sílu vůle". 

V dalších letech Earhartová pokračovala v pokořování rekordů. Na dlouhou dobu ustavila třeba rekord ve výšce vzletu a byla prvním člověkem vůbec, který sám přeletěl Pacifik.

fotogalerie: 115. výročí narození Amélie Earhartové

V roce 1937, když se přiblížily její čtyřicáté narozeniny, se připravila na svůj nejodvážnější kousek: obletět jako první žena a druhý člověk na světě zeměkouli.

Na cestu dlouhou 29 tisíc mil (as 47 tisíc kilometrů) nastoupila prvního června 1937 spolu se svým navigátorem Fredem Noonanem. Na svůj poslední let vzlétli z města Lae na nové Guinei, cílem byl malý ostrov Howland. Podmínky přistání byly tak špatné, že na pilotku a jejího navigátora čekaly lodě, které je měly navést na přistání.

Špatné počasí Noonanovi ale znemožnilo používat jeho nejoblíbenější metodu, navigace podle hvězd. Navíc měli po celý let problémy s rádiovým spojením.

"Musíme už být přímo nad vámi, ale nevidíme vás," hlásila Earhartová. "Dochází nám palivo a nemůžeme vás zastihnout na rádiu. Letíme ve výšce asi tisíc stop."

Když bylo jasné, že letadlo na ostrov Howland nepřistane, ihned začala pátrací akce amerického námořnictva a v té době začínajícího letectva.

Tato největší pátrací akce v historii námořnictví stála čtyři miliony dolarů a během ní vojáci americké armády prohledali 647 497 kilometrů čtverečních.

Neúspěšné pátrání bylo ukončeno 19. června 1937 a Amelia Earhartová byla prohlášena za nezvěstnou.

Ženy musí zkoušet věci, které dělají muži

Její odkaz ale přetrvává dál – jsou po ní pojmenovány ulice, náměstí, ocenění či studijní stipendia.

Co bylo příčinou zmizení jejího letadla a jestli jeho pád přežila, anebo co se s ní a jejím navigátorem dělo dál, je stále předmětem dohadů.

Téměř každý rok vědci přicházejí s různými nálezy roztroušenými po Pacifiku, které by mohly patřit Amélii Earhartové nebo jejímu navigátorovi, a snaží se odhalit, jaké byly poslední chvíle jejich života.

Earhartová by dnes oslavila 115 let.

Ve svém dopise manželovi pro případ, že by na některém ze svých letů zemřela, napsala: "Jsem si naprosto vědoma všech nebezpečí. Dělám to, protože to chci. Ženy musí zkoušet věci, které dělají muži. A pokud selžou, jejich neúspěch musí být výzvou pro ostatní."

• Diskuse
• Celkem 22 příspěvků