Jan Vaňous (64)

Vzdělání: studoval VŠE v Praze, studia ekonomie dokončil v USA, doktorát z ekonomie získal na Yaleově univerzitě

Kariéra: vyučoval ekonomii na University of British Columbia, později pracoval jako ekonom v konzultantské firmě Wharton Econometric Forecasting Associates. Specializoval se na Rusko a východní Evropu. V letech 1984 až 2002 byl podílníkem a prezidentem firmy PlanEcon. Nyní je soukromým finančním investorem. V roce 2013 získal cenu nadace Neuron za celoživotní dílo.

Rodina: ženatý, dvě dospělé děti, manželka Milena Kalinovská je významná britsko-americká kurátorka moderního a soudobého umění

Koníčky: umění, cestování, renovace usedlosti v jižních Čechách, lyžování, horská turistika

Východ Evropy ho uchvátil ještě před tím, než začal na tématu Sovětského svazu pracovat v ekonomickém týmu administrativy Ronalda Reagana. Podle českého ekonoma a investora Jana Vaňouse nyní Rusko jasně dokázalo, že sovětská mentalita v něm i nadále přetrvává.

"Je však nutné zdůraznit, že nejde o nějaké vojenské dobrodružství Vladimira Putina, ale že má plnou podporu ruského parlamentu a Rusů zmanipulovaných putinovskou propagandou," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Rusko podle něj dodnes praktikuje asi 250 let starou doktrínu Kateřiny Veliké o potřebě "hranic Ruska, které se dají bránit".

"Protože je to rovinatá země a nemá historickou hranici definovanou horami či mořem, v praxi tato doktrína znamená, že je potřeba dobýt či okupovat veškeré sousední země až k mořskému pobřeží nebo k horskému masivu," dodává.

Obvykle se ale mluví o tom, že státy, které mezi sebou intenzivně obchodují, spolu obvykle neválčí. To podle vás v případě Ruska neplatí?

Rusko pod vedením prezidenta Putina nemá zájem se politicky a ekonomicky integrovat se zbytkem Evropy, nemluvě už vůbec o USA. Je na čase, abychom si to konečně přiznali a podle toho se zařídili.

V případě Ukrajiny si myslím, že obsazení Krymu je pouze začátek rozdělení Ukrajiny. Vidím naprostou ironii v tom, že Putin je zcela neschopný pochopit, že podobného výsledku mohl dosáhnout mírovou cestou. V době, kdy se Skotsko chce odtrhnout od Velké Británie a Katalánsko od Španělska, Putin mohl vcelku v klidu argumentovat, že by bylo rozumné dát příležitost demokratickému referendu v regionech Ukrajiny, zda chtějí nezávislost, nebo integraci do ruské federace. Je téměř jisté, že za daných okolností by tyto regiony chtěly být připojeny k Rusku. Putin ovšem v demokratické cesty vůbec nevěří.

Region bývalého sovětského bloku znáte dokonale, protože jste se detailně zabýval studiem ekonomik SSSR a dalších socialistických států. Pracoval jste v ekonomickém týmu přímo pro administrativu Ronalda Reagana. Jaké bylo vaše zadání?

Zjistit, jaké jsou slabiny východního bloku. Náš tým na Pensylvánské univerzitě samozřejmě nebyl jediný, pracovalo se na více frontách. Studovala se zátěž plynoucí ze zbrojních výdajů, zkoumalo se fungování ekonomik, ale třeba i transportní systém. Protože prakticky veškerá doprava v SSSR probíhala po železnici, jedna z teorií možného zhroucení sovětské ekonomiky spočívala v tom, že by přestaly fungovat železnice.

Další teorie souvisela s rostoucími problémy v zemědělství, s nízkými výnosy a s tím, co by se dělo, pokud by přišla série neúrod. Intenzivně se studovaly i rostoucí zdravotní problémy populace. Rusové měli největší podíl alkoholiků i kuřáků na světě. Ruští muži se dožívali ve srovnání se západní Evropou v průměru o deset až patnáct let méně.

Z toho pak vznikaly zprávy a alternativní scénáře, které se dále modelovaly. Například do fungování ekonomik se prolnula zátěž zbrojních rozpočtů a simulovalo se, co by se stalo, kdybychom se pustili do vysoce náročných nových zbrojních programů a Sovětský svaz byl na to nucen reagovat.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se