Kreml v úterý jako "vytržený v kontextu" popřel údajný výrok ruského prezidenta Vladimira Putina v rozhovoru s šéfem Evropské komise Josém Barrosem o "dobytí Kyjeva za dva týdny".

Putinův poradce Jurij Ušakov současně pokáral Barrosa za nekorektní šíření podrobností z telefonického rozhovoru s Putinem. Moskva posléze podle agentury TASS dala na vědomí, že je ochotná přepis rozhovoru zveřejnit.

Barroso se prý o Putinově vyjádření podle italského listu La Repubblica zmínil v sobotu během mimořádného summitu EU v Bruselu.

"Bylo to vytržené z kontextu a mělo to zcela jiný smysl," zdůraznil Putinův poradce Jurij Ušakov. Šíření detailů z telefonického rozhovoru je podle něj "nekorektní", "překračuje rámec diplomatické praxe" a "je nedůstojné seriózního politika".

Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov v dopise adresováném Barrosovi uvedl, že Kreml má textový přepis jeho rozhovoru s Putinem i příslušnou zvukovou nahrávku. "A je připraven obsah (telefonátu) zveřejnit, aby rozptýlil veškerá nedorozumění," citoval TASS ruského diplomata.

Italský deník ve svém článku detailně popsal, jak údajně probíhalo jednání na unijním summitu. "Rusko je ve válce s Evropou," zopakovala v úvodu litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová větu, kterou již předtím řekla i novinářům přítomným v Bruselu.

Následně si vzala slovo německá kancléřka Angela Merkelová, rovněž viditelně pobouřená chováním Moskvy. Prezident Putin podle ní nesplnil sliby, které dal, a naopak přispěl k další vojenské eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny. Chování ruského vůdce je prý nepředvídatelné. Po Ukrajině může přijít Litva a Estonsko, musíme na to reagovat novými sankcemi, prohlásila údajně Merkelová.

Barroso poté tlumočil přítomným svůj poslední rozhovor, který s Putinem vedl. "Jestli budu chtít, za dva týdny zaberu Kyjev," přešel prý ruský prezident během telefonátu do výhrůžek.

Své obavy z dalšího vývoje vyjádřil i britský premiér David Cameron. "Putin si už vzal Krym, nemůžeme mu dovolit získat celou zemi," uvedl prý na summitu Cameron. Připomněl v této souvislosti, že Západ ve vztahu k Rusku nesmí zopakovat stejnou chybu jako s politikou vůči nacistickému Německu v roce 1938. Jako by říkal: Takže mě neprovokujte dalšími sankcemi, uvedl k tomu italský list.

Podle Kyjeva, NATO a některých evropských vůdců existují jasné důkazy, že se ruští vojáci a technika na východě a jihovýchodě Ukrajiny přímo účastní vojenských operací po boku proruských separatistů. Moskva ale i nadále tvrdí, že tam žádné vojáky nevyslala.