Přestože na východě Ukrajiny pokračuje ozbrojený konflikt s proruskými separatisty, ukrajinské továrny stále vyrábějí vojenskou techniku, například lodní a letecké motory či tankové díly, pro ruskou armádu. Ukrajinské úřady by rády tento vývoz přerušily, ale nemají šanci. Desetitisíce lidí by v takovém případě okamžitě přišly o práci, napsal ve čtvrtek polský list Gazeta Wyborcza na svém webu.

Firma Motor Sič ze Záporoží je jedním z největších výrobců turbohřídelových motorů (do vrtulníků) na světě. V městě se 770 000 obyvateli se život doslova točí okolo podniku. Firma má vlastní tramvajovou linku, nemocnice i rekreační zařízení pro zaměstnance. I hlavní ulice se jmenuje Výrobců motorů. S tím se může ztotožnit i více než 27 000 zaměstnanců společnosti na všech stupních výroby, od projektu až po nakládání hotových výrobků do zvláštních vagonů.

Problém tkví v tom, že vlaky vždy jedou jen na východ. Odběratelem prakticky celé výroby v Záporoží – asi 300 až 350 motorů ročně – je ruská armáda.

Podobně do Ruska jezdí nákladní vlaky i z dalších průmyslových měst na Ukrajině, která dodávají vojskům sousedního státu lodní motory, tankové díly, naváděcí systémy či součástky pro balistické rakety SS-18 Satan coby nosiče jaderných hlavic. Tento vývoz nepřerušily ani ruská anexe Krymu ani podpora separatistů.

O tomto stavu dobře vědí noví ukrajinští vůdci, kteří při převzetí moci slibovali, že s tímto vývozem skoncují. Prezident Petro Porošenko v červnu vydal zvláštní dekret nařizující přerušit prodej zbraní do Ruska. Ale ani dělníci, ani ředitelé fabrik nehodlají poslechnout. "Nebyli jsme oficiálně informováni, abychom ukončili vývoz," vysvětlovali vedoucí menších podniků hned po nařízení.

Představitelé gigantického podniku ze Záporoží jsou konkrétnější. "Závisíme na Rusku," hovoří na rovinu podnikový mluvčí. "Vůdcové v Kyjevě si myslí, že národní zájmy jsou důležitější než ekonomika. Ať to řeknou nezaměstnaným," říká a dodává, že "jsme také vlastenci, ale lidé v Záporoží mají vlastní stranu – stranu Motor Sič".

"Pracují pro nepřítele"

To, že si zbrojovky troufají řídit se vlastní politikou, se kyjevským politikům nelíbí. "Je třeba to nazvat pravým jménem: pracují pro nepřítele. Je to absurdní," tvrdí jeden z vysoce postavených politiků v ukrajinské vládě. Připouští ale, že rozhodnutí o ukončení exportu do Ruska bude znamenat "zánik továren a závodů".

K přerušení vývozu však může dojít ze zcela jiného důvodu, než je tlak ukrajinských úřadů. Prodej ukrajinských součástek a vojenského zařízení je citlivá věc i na druhé straně hranic. Od svržení prezidenta Viktora Janukovyče začala Moskva vypracovávat stále konkrétnější plány, jak se zbavit závislosti na ukrajinských dodávkách.

"Je to klíč k hospodářské a vojenské bezpečnosti Ruska i k naší technologické nezávislosti," prohlásil minulý měsíc prezident Vladimir Putin. Přislíbil během tří let napumpovat miliardy rublů ze státní pokladny do ruských továren, aby byly s to nahradit ukrajinské kapacity.

Svému šéfovi přizvukuje vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má na starost zbrojní průmysl. "Vypovězení kontraktů s Ukrajinou je vlastenecký krok, který jsme měli udělat už dávno. Postihne to hlavně Ukrajinu," tvrdí.

Až dosud byly ukrajinské firmy jednou z klíčových součástí miliardových investic Kremlu do modernizace ruské armády. Experti odhadují, že hodnota tohoto ukrajinského vývozu dosahuje téměř miliardy dolarů ročně. Ukrajina je osmý největší vývozce zbraní na světě a 70 procent jejího vývozu míří do Ruska.