Nedělní maďarské parlamentní volby vyhrál favorizovaný konzervativní vládnoucí Maďarský občanský svaz (Fidesz). Podle odhadů maďarské televize získal 48 procent hlasů.

Na druhém místě je levice (Maďarská socialistická strana) s 27 procenty. Následují pravicově radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) a 18 procent a ekologicky zaměřené hnutí Je možná jiná politika se šesti procenty.

Podle agentury MTI pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu žádná další strana zřejmě nepřekročila. Projevily se tak úpravy volebního zákona, který menším stranám znesnadňuje vstup do parlamentu a zvýhodňuje naopak silnější subjekty.

Fidesz přichází o svého dosavadního koaličního partnera Křesťanskodemokratickou lidovou stranu (KDNP). Otázkou nyní je, zda si vzhledem ke komplikovanému volebnímu systému navzdory necelé polovině voličských hlasů udržel Fidesz dvoutřetinovou, tedy ústavní většinu.

Znepokojení a zklamání v EU: Maďarsko schválilo kontroverzní novelu ústavy - čtěte ZDE

Zatímco podle agentury AFP dosavadní propočty tuto jistotu konzervativcům nedávají, jiné zdroje ujišťují, že Fidesz si tuto většinu udržel.

Svobodné, ale nespravedlivé

Nová volební pravidla schválená parlamentem z iniciativy hnutí Fidesz omezovala předvolební kampaň politických stran, ale vládní propagandu nezakazovali.

Podle socialistické opozice vláda toto ustanovení zneužívá k ovlivňování voličů. Bývalý maďarský premiér Gordon Bajnai v neděli volby označil za "svobodné, ale nikoli čestné".

"Volební systém je nespravedlivý. Je to, jako kdyby Fidesz měl absolvovat (běh) 100 metrů a opozice 400 metrů překážek," komentoval situaci podle AFP levicový politik a bývalý úřednický premiér Gordon Bajnai.

Premiér Viktora Orbán si od voleb sliboval především vysokou účast. "Doufám, že k urnám přijde hodně voličů. Ať je výsledek jakýkoli, příští vláda by měla pracovat se silným mandátem," řekl novinářům.

"Vím, že jsme favorité, ale zápas začne se skóre 0:0. Záleží na tom, co se stane mezi šestou a devatenáctou hodinou," zdůraznil před vyhlášením výsledků.

Jen jedno kolo a méně mandátů

Volební právo má v Maďarsku přes osm milionů voličů. Ve volbách vybírali 106 poslanců většinovým způsobem v jednomandátových obvodech a 93 poslanců poměrným způsobem na základě celostátních stranických kandidátek.

Na rozdíl od minulých voleb nebyly volby dvoukolové a počet poslaneckých mandátů se snížil z 386 na 199.

Levice podle agentury AFP nebyla v kampani moc slyšet. Těsně před volbami bylo ale 40 procent lidí ještě nerozhodnuto, koho bude volit. Bývalý socialistický premiér Ferenc Gyurcsány označil nedělní volby za historické a prohlásil, že jde o "volbu mezi svobodou a tyranií".

Kritizovaný Orbán

Padesátiletý Viktor Orbán je maďarským premiérem už podruhé. Poprvé stál v čele vlády od června 1998 do května 2002. Podruhé usedl do premiérského křesla v květnu 2010, kdy jím vedená strana Fidesz-Maďarský občanský svaz drtivě vyhrála parlamentní volby.

V uplynulých čtyřech letech čelil opakované kritice od levicové opozice i od řady zahraničních organizací. Týkala se údajného sklonu jeho vlády k omezování politických svobod, obsazování důležitých postů svými stoupenci nebo účelového přepisování zákonů s cílem upevnit si moc.

K některým krokům Orbánovy vlády vznesla výhrady i Evropská unie, což Orbán neponechal bez odezvy. "Nepřipustili jsme diktáty z Vídně v roce 1848, nepřipustili jsme diktáty z Moskvy v roce 1956 a 1990 a stejně tak teď nepřipustíme, aby nám někdo diktoval z Bruselu nebo odkudkoli odjinud," prohlásil na jaře 2011 v reakci na kritiku maďarského mediálního zákona.