Ze Švédska poputuje Nobelova cena za lékařství do USA a částečně do Německa. V pondělí ji získali vědci James Rothman, Randy Schekman a Thomas Südhof.

Vyznamenaní experti popsali mechanismus takzvaného vezikulárního transportu. Ten je označen podle vezikulu, tedy transportního (či membránového) váčku, který pomáhá skladovat a transportovat některé složitější organické látky.

Výzkum trojice laureátů týkající se takzvaného vezikulárního transportu přispěl k pochopení toho, jak jsou v našich buňkách "dopraveny příslušné látky ve správnou chvíli na správné místo", uvedl Nobelův výbor.

"Poruchy tohoto systému mají škodlivé účinky a vedou k takovým důsledkům, jako jsou nervová onemocnění, cukrovka či poruchy imunity," konstatoval výbor.

Nobelův výbor upřesnil, že Schekman objevil soubor genů nutných pro vezikulární transport, Rothman odhalil bílkoviny v transportních váčcích, které se spojují s cílovými membránami a zajišťují tak vyložení nákladu na správné místo, a Südhof zjistil, jak transportní váčky uvolňují svůj náklad v patřičný čas.

Nobelovu cenu míru vyhlásí v pátek

Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo do dnešního dne celkem 201 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která ocenění dostala spolu se svým manželem.

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude rovněž ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

 

Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Kdo jsou letošní nositelé Nobelovy ceny za lékařství?

James Rothman (62)

- Profesor chemie na Yaleově univerzitě v New Havenu, kde vede na katedře chemie oddělení buněčné biologie.

- Narodil se 3. listopadu 1950 v Haverhillu ve státě Massachusetts. V roce 1971 získal bakalářský titul na Yaleově univerzitě, poté absolvoval doktorandské studium na Harvardově univerzitě. V letech 1976 až 1978 absolvoval postdoktorandské stipendium na Massachusettském technickém institutu (MIT).

- V roce 1978 začínal jako odborný asistent v oboru biochemie na Stanfordově univerzitě v Kalifornii (od roku 1984 tam byl profesorem) a v roce 1988 se stal profesorem na Princetonské univerzitě v New Jersey.

- V roce 1992 převzal vedení programu buněčné biochemie a biofyziky ve Sloanově a Ketteringově středisku pro výzkum rakoviny (MSKCC) v New Yorku. V roce 2004 se stal profesorem na Columbijské univerzitě v New Yorku a ředitelem tamního centra pro biochemii. Od roku 2008 působí jako profesor na Yaleově univerzitě.

- Je držitelem řady ocenění, mimo jiné prestižní americké Ceny Alberta Laskera za lékařský výzkum (2002).

 

Randy Wayne Schekman (64)

- Biolog na Lékařském institutu Howarda Hughese a profesor molekulární a buněčné biologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde působí již od roku 1976.

- Narodil se 30. prosince 1948 ve městě Saint Paul v Minnesotě.

- V minulosti byl také šéfredaktorem oficiálního magazínu americké Národní akademie věd (NAS), jejímž členem je od roku 1992, a jako editor působí v dalších vědeckých médiích.

- Doktorát získal v roce 1975 na Stanfordově univerzitě za studii týkající se replikace DNA.

- Je držitelem řady dalších prestižních cen. Kromě letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství získal v roce 2002 společně s Jamesem Rothmanem prestižní americkou Cenu Alberta Laskera za lékařský výzkum (2002).

 

Thomas Südhof (57)

- Profesor biochemie, známý studiemi synaptického přenosu. Jeho výzkum od roku 1986 položil základy současnému vědeckému porozumění problematiky přenosu materiálu v buňkách lidského těla.

- Narodil se 22. prosince 1955 v německém Göttingenu. Vystudoval medicínu na univerzitě v Cáchách, na Harvardu a na Göttingenské univerzitě. Neurovědou se začal zabývat za doktorských studií v Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii.

- V roce 1983 odešel do USA, kde pokračoval ve výzkumu na oddělení molekulární genetiky Jihozápadního lékařského ústavu při Texaské univerzitě v Dallasu. V roce 1986 si tam otevřel vlastní laboratoř. Výzkum prováděl i v Lékařském ústavu Howarda Hughese. V roce 2008 přešel na Stanfordovu univerzitu, kde nyní působí jako profesor molekulární a buněčné fyziologie, psychiatrie a neurologie.