V Evropském parlamentu se opět otevírají takzvané Benešovy dekrety. V reakci na maďarskou petici namířenou proti usnesení slovenské Národní rady z roku 2007 o jejich neměnnosti se ve čtvrtek petiční výbor Evropského parlamentu obrátil na Bratislavu.
Chce po ní, aby její zástupci přijeli vysvětlit okolnosti deklarace týkající se prezidentských dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny.
Jeden z maďarských europoslanců Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz doporučoval i vyslání zvláštní mise, která by na Slovensku sama situaci prozkoumala. O tomto návrhu se zatím nerozhodlo.
Bagó podobně jako někteří další europoslanci považuje slovenskou deklaraci za diskriminující. Maďarský europoslanec se přitom zmínil i o Česku: "Sudetští Němci jsou ve stejné situaci."
Zahradil: Nepřepisujme historii
Za peticí, která citlivé a kontroverzní téma dekretů na půdu evropského zákonodárného sboru opět dostala, stojí maďarský profesor práva Imre Juhász. Ten požaduje zrušení usnesení slovenského parlamentu o neměnnosti dekretů, jež po druhé světové válce zasáhly do majetkových a občanských práv maďarské a německé menšiny.
Usnesení, které před pěti lety podpořili i poslanci slovenské opozice s výjimkou Strany maďarské koalice (SMK), vyvolalo velmi kritické a odmítavé reakce maďarských politiků.
"Nemyslím si, že by bylo správné politickým rozhodnutím přepisovat historii," řekl ČTK k čtvrtečnímu jednání petičního výboru český europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Slovenský parlament přijal deklaraci o "Benešových dekretech" v září 2007; podobné usnesení schválili v roce 2002 i čeští poslanci.
