Začíná řecké vyjednávání o miliardách eur. Ministr financí se svým návrhem obchází kolegy

Řecko. Ilustrační foto

foto: Thinkstock.com

Nová řecká vláda pracuje na plánu, který by jí v příštích dvou letech měl ušetřit 11,6 miliardy eur. S blížícím se deadlinem pro představení finální verze věřitelům a příjezdem zástupců trojky se aktivně zapojuje také ministr financí Jannis Sturnaras.

Zahájil sérii rozhovorů s členy vládního kabinetu, jejichž zlatým hřebem bude středeční "summit" s premiérem a koaličními partnery, informuje řecký list Kathimerini.

reklama

Vrcholné setkání proběhne ve středu ráno a vedle Antonise Samarase se ho zúčastní i šéf socialistů z PASOK Evangelos Venizelos a lídr Demokratické levice Fotis Kouvelis.

Požadované škrty se pravděpodobně dotknou především třech oblastí – penzí, sociálních výhod a veřejného sektoru. Podle studie Centra pro plánování a ekonomický průzkum (KEPE) by se právě tady měly snižovat i platy některých vrcholných úředníků.

Ustanovení stropu vyplácených penzí na 2400 eur by měl vládě navíc ušetřit další miliardu eur.

MMF: Řadu dohodnutých věcí Řecko neplní, v podmínkách pomoci nebudeme ustupovat - čtěte ZDE

Řecká ekonomka: Řecko je teď na tom jako Československo na začátku transformace - čtěte ZDE

Hlavní představitelé trojky (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) do Atén přiletí už 24. července. Jak sami říkají, opatření mohou být flexibilní, pokud dojdou k požadovanému cíli, píše Kathimerini. Naopak stále prý vidí nedostatek slibovaných reforem.

Podle posledního průzkumu agentury MRB sedm z deseti Řeků chce, aby jejich vláda domluvila s Evropou změnu podmínek, za které získala miliardový záchranný balíček, podotýká list. A pro akceptování stávajících podmínek je podle výsledků pouhých 15,5 procenta dotazovaných.

Podívejte se, kde všude bude Řecko škrtat:

1. Škrty ve zdravotnictví

Celkem 1,1 miliardy eur (cca 27,5 miliardy korun) by měly Aténám ušetřit škrty v sektoru zdravotnictví. Jde o souhrn opatření, který se týká, jak snižování pracovních nákladů, tak i dalších úsporných opatření na provozu zdravotnictví. Úspory se dotknou i léků, kde má dojít ke snížení regulovaných cen.

2. Úspory u samospráv

Tím, kdo bude muset také utahovat opasky, budou i místní samosprávy, které přijdou o část subvencí ze strany státu. Těm vláda chce snížit příspěvky v celkové výši 300–400 milionů eur. (kolem 5 miliard korun)

3. Chudší armáda

Dalším úsporám se nevyhne ani armáda a sektor obrany. Náklady na armádu budou ořezány o stejnou částku jako samosprávy, tedy 300 milionů eur. Řecká agentura ANA hovoří až o 440 milionech eur.

4. Minimální mzda

Důležitým opatřením je pak výrazné snížení minimální mzdy, kterou dostává přibližně 300 tisíc lidí. Minimální mzda v současnosti podle Evropské komise činí zhruba 871 eur hrubého měsíčně (pro srovnání ve Španělsku je 748 eur a v Portugalsku pak jen 566 eur), a pokud bude návrh odsouhlasen, tak klesne o 20 až 22 procent na zhruba 750 eur.

5. Konec 13. a 14. platů

Velmi sporným bodem úspor je pak zrušení 13. a 14. platů, které se v Řecku stále vyplácejí. Ačkoli Papadimos s tímto krokem souhlasí, tak koaliční spojenci jsou proti. Podle posledních zpráv zřejmě tento bod do úspor prosazen nebude, ale za cenu jistoty, že klesne minimální mzda.

6. Propouštění

Řecká vláda by dále mohla uzavřít zhruba 100 státem kontrolovaných organizací, což by znamenalo propuštění tisíců zaměstnanců. Podle návrhů by to jen letos znamenalo dalších 15 tisíc lidí bez práce z celkového počtu 150 tisíc propuštěných do roku 2015.

7. Nižší penze

Penze nad 1000 eur měsíčně mají klesnout o 20 procent, u lidí v předčasném důchodu mladších 55 let dokonce o 40 procent.

8. Vyšší spotřební daně

O třetinu mají vzrůst daně na alkohol, cigarety a pohonné hmoty a má být také aplikována daň z luxusu na bazény, jachty a drahé automobily.

Restauracím a barům se má zvednout daň z přidané hodnoty - ze 13 procent na 23 procent.

Další škrty

Kromě výše zmíněných úspor mají být zavedena další opatření. Hovoří se například o snížení mezd v soukromém sektoru až o 25 procent, o 35 procent by mělo klesnout u penzijního připojištění. Toto snížení mezd a sociálních příspěvků má pomoci zvýšit konkurenceschopnost helénské ekonomiky.

Autoři: gaa