Česko je na špici globálního indexu míru. Rusové si vedou hůř než Severní Korea

Podle průzkumu, který tento týden představil Institut pro ekonomii a mír, je Česko 13. nejmírumilovnější zemí na světě.

Podle Globálního indexu míru (GPI) je nejvíce mírovou zemí na světě Island. Skandinávci obsadili i druhé místo, kde se drží Dánsko spolu s Novým Zélandem. První pětku uzavírají Kanada a Japonsko.

Dobrou zprávou je fakt, že šest z největších "utrácečů" státních peněz za vojenské vybavení – Brazílie, Francie, Německo, Indie, Británie a USA – své rozpočty na obranu v roce 2011 snížilo. Není to ale důsledek ušlechtilých úmyslů globálních mocností, spíš jsou to nutné škrty a šetření ve státních rozpočtech, které učinily svět v roce 2012 mírumilovnějším.

Kdyby se neválčilo vůbec, tak podle Institutu pro ekonomii a mír celosvětově ušetříme 9 bilionů dolarů, což se rovná ekonomikám Německa a Japonska dohromady.

Oproti předchozím dvěma letům se tak jedná o obrat k lepšímu. Kromě severní Afriky a Blízkého východu jsou všechny oblasti stabilnější – země subsaharské Afriky, jako je Madagaskar, Gabon nebo Botswana, se dokonce poprvé odlepily od dolních pozic mírového žebříčku. Na jeho dně se ocitlo Somálsko, už druhý rok po sobě.

"Letošní výsledky v porovnání s těmi z posledních šesti let dokazují změnu globálních bezpečnostních priorit. Státy jednají navenek mírněji, protože místo vojenských prostředků si globální pozice dobývají ekonomicky," komentoval letošní vydání Globálního indexu míru Steve Killelea, zakladatel Institutu pro ekonomii a mír. "Na druhou stranu pozorujeme vzrůst vnitrostátních konfliktů," podotkl Killelea.

Mír je nyní nejkřehčí na severu Afriky. Zhoršení studie vysvětluje nestabilním politickým prostředím, které v severoafrických státech panuje po převratných událostech arabského jara. V žebříčku se o třicet míst zhoršila kvůli občanské válce Sýrie – nyní je 147. Nejméně mírově stabilní stát ze 158 sledovaných zemí.

Globální index míru pro Institut pro ekonomii a mír zpracovává výzkumné oddělení skupiny Economist, která vydává i stejnojmenný časopis, a skupina akademiků a teoretiků bezpečnostních studií ze Švédska, Británie a Německa.

Jako indikátory při výpočtu mírového indexu berou v potaz například procento HDP vynaložené na armádní výdaje, vztahy se sousedními zeměmi nebo počet vězněných. Celkem hodnotí mírumilovnost států na základě 23 kritérií.

Kliknutím na mapu se dostanete na její interaktivní verzi s aktuálním i minulým pořadím států v žebříčku Globálního indexu míru: 

• Diskuse
• Celkem 52 příspěvků