Diskriminace Romů pokračuje i na západě Evropy, uvádí analýza EU a OSN

Jak se žije největší menšině Evropy? Jaké podmínky k životu v různých zemích mají a jak jsou na tom jejich "neromští sousedé"? Nová studie Evropské unie a OSN do průzkumu zahrnula více než dvě desítky tisíc lidí z jedenácti evropských zemí. A výsledky jsou opravdu šokující, uvádí komise.

Podle odpovědí je totiž zřejmé, že diskriminace Romů a jejich vyloučení na okraj společnosti stále pokračuje. Navíc je stejně častá na východě i na západě Evropy.

Zpráva Agentury pro lidská práva (FRA) při EU, která spolupracovala se Světovou bankou, Programem OSN pro rozvoj (UNDP) i Evropskou komisí, uvádí, že situace Romů je z pohledu hledání práce, vzdělání, zdravotního stavu či ubytování horší, než u neromského obyvatelstva.

Každý třetí Rom je nezaměstnaný, 20 procent nemá zdravotní pojištění a 90 procent žije pod hranicí chudoby. Se stejnými problémy se přitom Romové potýkají napříč celou Evropskou unií - od Rumunska až po Francii.

"Je to alarmující. Realita příliš pozitivní není," uvedla k výsledkům eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová při zasedání ve Štrasburku. Vyzdvihla naopak začleňování Romů do vzdělávacích programů ve Finsku či Španělsku, snazší přístup ke zdravotní péči v Maďarsku nebo Irsku a pracovní nabídky pro tuto menšinu v Rakousku.

Česko: 30 procent hladových Romů

Mezi dotazovanými byli vedle Polska, Řecka, Itálie nebo Bulharska také zástupci romské menšiny ze Slovenska a Česka.

Průzkum ukázal, že v průměru 40 procent Romů v EU chodí nejméně jednou měsíčně spát s prázdným žaludkem, protože jednoduše nemají peníze na jídlo. V České republice to je 30 procent, oproti 7 procentům neromského obyvatelstva, na Slovensku dokonce 35 procent oproti zhruba 8 procentům.

Nejhorší situaci z tohoto pohledu vnímají Romové v Rumunsku a Řecku, tady se jejich počet pohybuje okolo 60 procent oproti 11 resp. 5 procentům.

Naopak pokud jde o počet romských domácností jejíchž členové ve věku 20-64 let mají placená zaměstnání, Česko s více než 40 procenty Romů tabulku jasně vede.

Problémem je i vybavenost romských domácností. V průměru 45 procent Romů ve svých domovech nemá jednu z následujících věcí: kuchyni, záchod, sprchu či koupelnu nebo elektřinu. A riziko představuje i špatné vzdělání dětí. Průměrně pouhých 15 procent dospělých má ukončeno středoškolské vzdělání, oproti 70 procentům neromského obyvatelstva.

V Evropské unii žije v současnosti zhruba deset až dvanáct milionů Romů. Jak k výsledkům uvedl šéf FRA Morten Kjaerum, je třeba "vybavit mladé Romy dovednostmi, které potřebují, aby unikly bludnému kruhu diskriminace, vyloučení a chudoby".

To se ale povede až tehdy, když vlády jednotlivých zemí budou spolupracovat s místními komunitami, vybudují si vzájemnou důvěru, rozvinou sociální soudružnost a budou společně bojovat proti předsudkům a diskriminaci, varuje Kjaerum.