Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Srbsku má překvapivý výsledek. Voliči totiž dali přednost opozičnímu nacionalistovi Tomislavu Nikoličovi před proevropsky zaměřenému Borisovi Tadičovi. Nikolić získal 49,5 procenta odevzdaných hlasů a porazil dosavadního favorizovaného liberálního prezidenta o 2,1 procenta hlasů.

Nikolić, který v minulosti prohrál už tři prezidentské volby (dvě z toho právě s Tadičem - pozn. red.), v posledních letech sám sebe označuje za populistického proevropského zastánce utlačovaných, který upřednostňuje posilování vazeb s Bruselem a Spojenými státy.

Někteří komentátoři ale berou jeho tvrzení pouze jako zamínku k získání k většímu počtu hlasů.

Nikolić je znám svou úzkou vazbou na Rusko a již v minulosti měl představu Srbska jako ruské provincie.
Jako náměstek předsedy vlády byl blízkým spojencem bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, který byl Mezinárodním tribunálem odsouzen a uvězněn ze zločiny proti lidskosti a genocidě.

Ještě v roce 2007 dovedl Nikolić k vítězství v parlamentních volbách ultranacionalistickou Srbskou radikální stranu. Od té se ale brzy odklonil kvůli sporům o evropskou politiku.

Nikolić ale chce, aby bylo všem jasno, že není politickou reinkarnací Miloševiče, který stojí za zločiny spáchaných během balkánské války.

Politický analytik Slobodan Anotnić ve státní televizi RTS komentoval výsledek hlasování slovy "volební zemětřesení". A další pozorovatelé se ptají, zda to nějak neovlivní plány Srbska usilujícího o vstup do Evropské unie.

Tadić po své prohře prohlásil, že bude "tragickou chybou, pokud Srbsko změní svou orientaci". "Je to věc míru a ekonomického rozvoje," dodal a zároveň pogratuloval svému soupeři.

Z evropského kurzu neuhneme

Nikolić i přes panující obavy slíbil, že "Srbsko neuhne ze svého evropského kurzu". Prezidentské volby podle něj nebyly jen o tom, zda jeho země vstoupí do EU nebo ne, ale jsou i výzvou k obnovení ekonomického růstu Srbska, podpoře proti korupci a v boji proti nezaměstnanosti a chudobě.

První kolo voleb na začátku května nakonec těsně ovládl Tadić se 26,7 procenta hlasů. Nikolić nakonec dostal 25,5 procenta, hned na to ale obvinil dosavadního prezidenta z podvodu - mělo být zfalšováno až 500 tisíc volebních lístků. Vyšetřovací komise to ale odmítla.

Jak k tomu podotýká zpravodaj BBC ve střední Evropě Nick Thorpe, volby doprovázela nízká účast, která dosáhla jen 45 procent. A právě to možná zničilo veškeré naděje na znovuzvolení Borise Tadičeovi.