Důchodci v Rusku živoří. Když bloggerky žádaly nápravu, uslyšely jen výhrůžky

Minulou neděli uhořelo v domově důchodců v okresním městě Vyšnij Voloček devět lidí. Teprve při podobných tragédiích většinou vyplyne najevo, v jakých podmínkách žijí v Rusku staří lidé.

Dobrovolnickou organizaci „Radost ve stáří“ založily Marina Kočevalova a Líza Oleskina v roce 2007. „Vše začalo více méně náhodou, když jsme během jedné folkloristické expedice do Pskovské oblasti navštívily místní domov důchodců. Byly jsme v šoku: zápach byl k nesnesení, většina obyvatel domu byla v pomatení, na sobě měli vetché hadříky... poprvé jsme uviděly babičku, kterou odstěhovali do zvláštní místnosti a když se její stav zhoršil, přestali se o ní starat,“ vzpomíná na nelehké počátky dobrovolnické činnosti Marina.

Čím dále od Moskvy, tím horší

Domovy důchodců jsou v Rusku financovány státem a na jejich provoz by měly jít také tři čtvrtiny procent z důchodu každého jeho ubytovaného seniora. Životní podmínky v provinčních domovech jsou přitom nesrovnatelně horší než v podobných zařízeních v Moskvě a okolí, která kromě státních peněz dostávají také podporu od místních samospráv. Ale jak ukazuje praxe, státní peníze i důchody často mizí neznámo kam.

Když se začínající dobrovolnice nedomohly zlepšení situace u ředitele zařízení ani na místní sociálce, rozhodly se jednat samy: „Vrátily jsme se do Moskvy a na blogu jsme popsaly situaci a vyvěsily fotografie. Zafungovalo to jako bomba. Už večer se informace objevila v internetovém zpravodajství a před půlnocí se s námi spojil vicegubernátor Pskovské oblasti.“

Na tyto horké chvilky ale Marina nevzpomíná ráda: „Vyhrožovali nám, že nás dají k soudu za pomluvu, pranýřovali nás na zasedání Občanské sněmovny ruského parlamentu, ale nakonec se věci daly do pohybu.“

Kam po infarktu? Ilegálně zůstat v nemocnici

Od té doby se organizace „Radost ve stáří“ rozrostla a dnes pro ni pracují desítky dobrovolníků, kteří objíždějí domovy důchodců po celém Rusku. Další tisícovka si se seniory pravidelně dopisuje. Z jejich bohaté zkušenosti vyplývá, že nejen mnohé domovy důchodců, ale například i dětské domovy mají co skrývat. „Čím horší je v tom kterém zařízení situace, tím menší je ochota vedení nechat nás zasahovat do jeho chodu,“ vysvětluje Líza Oleksina.

Vedle Domovů důchodců fungují v Rusku také tzv. „pokoje sesterské služby“, nelegální zařízení, která vznikají samovolně a o kterých se toho moc neví. „Stává se, že se starý člověk dostane do nemocnice třeba s infarktem, a když má být propuštěn, zjistí se, že nemá kam jít. A tak ho nechají v improvizovaném zařízení při nemocnici,“ vysvětluje lékař Ilja Ivanovič Sluckij.

Ze zákona na to ale doktoři právo nemají a  tak nemohou počítat s finanční pomocí státu. Podle toho také „sesterské pokoje“ vypadají: „Představte si prohnilou dřevěnou postel, na ní je naházených pár hadříků, přes ně igelitová plachta a na tom leží stařenka. O jídle ani nemluvím – nemocní dostávají třikrát denně minimální nemocniční porci,“ popisuje Marina Kočevalovová tíživé podmínky, ve kterých musí staří lidé žít.

Nikdo z nich si ale podle ní nestěžuje: „Velice si cení toho, že jsou na svobodě a bojí se, že je převezou do domu invalidů. Tam by je čekal rychlý konec.“

Paradox: Díky těžkostem neupadnou do letargie

Nehledě na neutěšené poměry v ruských státních sociálních zařízeních je podle doktora Sluckého zdravotní stav starých lidí v Rusku relativně dobrý. „Mnohým paradoxně pomáhá to, že musí neustále řešit spoustu každodenních starostí. Většina důchodců si ještě v sedmdesáti letech musí přivydělávat, protože jim důchod na živobytí a na léky nestačí. To je samozřejmě vysilující, ale zároveň jim to nedovoluje upadnout do letargie, zůstávají déle aktivní,“ vysvětluje Sluckij.

A chování moskevských důchodců jeho slova potvrzuje. Na cestičky lesoparků hlavního města vyráží každý víkend stovky starších párů, další desítky chodí každé odpoledne tančit do parku Sokolniky, kde funguje taneční parket pro seniory. A jen málokterý moskevský stařík se vzdá pravidelného rybaření u některého z moskevských rybníků. Tam, kde selhává stát, si lidé zkrátka lidé musí pomoci sami. A zatím jim ani nic jiného nezbývá.           

• Diskuse
• Celkem 30 příspěvků