Další řecký otesánek: Řecko buduje největší armádu v Evropě

Řecko škrtá, kde se dá, aby splnilo podmínky, za kterých může od EU čerpat peníze z kreditu ve výši 110 miliard eur. Zároveň ale nadále pokračuje v krmení jednoho ze svých chronicky nenasytných dětí.

Přestože řecká vláda letos plánuje omezit výdaje na zbrojení na 2,8 % HDP země, stále v tomto ohledu s velkým náskokem zůstane na prvním místě unijní sedmadvacítky. Podle srovnávací analýzy Stockholmského institutu pro výzkum mezinárodního míru SIPRI Řecko za posledních dvacet let vydávalo na svou armádu vždy více než 3 % hospodářského výkonu země. To je v EU naprostý unikát.

Podle unijních směrnic pro výstavbu společné bezpečnostní a obranné politiky by měl podíl financí na zbrojení v každé zemi dosahovat minimálně 2 % HDP. Tuto hranici ale v roce 2008 překročily pouze Bulharsko, Estonsko, Francie a Velká Británie, která vydala na armádu téměř 70 miliard dolarů, tedy přibližně 2,5 % svého ekonomického výkonu. A Řecko v tomtéž roce? 3,6 %.

Počtem obyvatel srovnatelné Česko vloni na obranné složky uvolnilo přibližně tři a čtvrt miliardy dolarů (1,4 % HDP), tedy v absolutních číslech čtyřikrát méně peněz než řecká vláda. Zatímco v české armádě pracuje (včetně civilních zaměstnanců) přibližně 32 tisíc lidí, Řekové živí 133 tisíc vojáků.

Řecká strana výdaje obhajuje pokračujícím napětím na Kypru, který je po invazi Turecka v roce 1974 rozdělen na jižní, řeckou a severní, tureckou část. Turecko totiž také výrazně zvyšuje vojenské výdaje: vloni putovalo z tureckého rozpočtu na zbrojení téměř o pětinu více peněz než v předchozím roce.

Řecká armáda je přitom kvůli chaotickému vedení v dost neutěšeném stavu. Jak upozorňuje německý server Welt Online, mohou se sice Řekové chlubit největším počtem opancéřovaných vozidel v EU, velká část z 1612 vozů je ale zastaralá a zhruba do každého čtvrtého nemají Řekové munici.

"Je pravda, že 353 moderních obranných vozů typu Leopard-2, které Řecko koupilo v letech 2003-2005 v Německu, dodnes nedisponuje žádnou municí, což jejich hodnotu snižuje na nulu," říká Thanos Dokos, ředitel think-tanku Eliamep a autor řady studií o řecké vojenské politice. Přestože vláda v posledních letech vypsala několik tendrů na granátové náboje, žádný z nich se nepodařilo dovést až do konce.

Nákup za půl miliardy eur

Munice se přitom Řekům prodraží. V následujících dvaceti letech plánují pro vozy Leopard-2 koupit přibližně 85 tisíc granátů. Při ceně až 9200 eur za kus by mohla německá firma Rheinmetall, která náboje vyrábí, získat zakázku v hodnotě přes půl miliardy eur.

Přestože je řecká kasa prázdná, obchody s tradičním dodavatelem Německem budou pokračovat dál. Athény se totiž chtějí zbavit přibližně 600 amerických obrněnců, jejichž rok výroby se z velké části datuje až do 50. let minulého století. Německá vláda už Řecku nabízí dalších 160 Leopardů. "I kdyby se ale tento nákup podařilo uskutečnit, stále by v řecké armádě existovala mezera pro 300 bojových vozidel," tvrdí Periklis Zorzovilis, prezident athénského Institutu pro obrannou a bezpečnostní analýzu.

Němci znovu větří šanci: firma Rheinmetall chce s podporou spolkové vlády Řecku prodat 422 zastaralých opancéřovaných vozidel typu Marder. Cena: 200 milionů eur, tedy přibližně 5 miliard korun. Ovšem bez munice.

• Diskuse
• Celkem 90 příspěvků