Bratislava není na rozdíl od Řecka nikomu dlužna, vzkázali Slováci

Anketa

Souhlasíte se slovenským postojem?

NE

7%

ANO

93%

Hlasovalo 709 čtenářů

Brusel se ve čtvrtek dočkal od Slovenska jedné pozitivní zprávy, ze střední Evropy ale přišla i částečná kritika. Bratislava umožní nastartování činnosti záchranného fondu eurozóny, rozhodla ve čtvrtek slovenská vláda. Půjčku zadluženému Řecku však Slováci nepodpoří.

Kabinet premiérky Ivety Radičové poslancům parlamentu doporučil, aby se slovenským podílem na této pomoci souhlas nevyslovili.

Slovensko svůj postoj obhajuje tím, že by se země EU měly více starat o stabilitu svých financí. Jak uvedl ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda v Praze, Bratislava si v minulosti také sama pomáhala a není nikomu nic dlužna.

Šéf slovenské diplomacie tvrdí, že jeho stát nechce komplikovat fungování EU, nýbrž vnést do evropské politiky odpovědnost. Vysvětloval tak rezervovaný postoj země k unijní sanaci řeckých dluhů.

Fond, který Slováci nakonec podpoří, má zabránit opakování dluhové krize. Původně měl vzniknout k 1. červenci, což byl termín, do něhož se bývalá slovenská vláda Roberta Fica zavázala k unijni smlouvě připojit. 

Po červnových volbách tak ale neučinila a přenechala rozhodnutí formujícíme se kabinetu.  

Bratislava si klade podmínky

Dohodu o fondu pro eurozónu už ostatní země eura podepsaly a čeká se jen na Bratislavu. Vláda měla původně zaujmout stanovisko k záchrannému mechanismu už ve středu, jednali však o něm ještě lídři čtyřčlenné koalice. Ti nakonec nastartování fondu v celkové sumě 750 miliard eur (19,1 bilionu Kč) podpořili.

I přes svůj souhlas se však do fondu Slovensko zatím nezapojí. Svou účast vláda podmínila například zpřísněním dohledu nad dodržováním pravidel hospodaření členů EU a jasným mechanismem řízeného bankrotu zemí se systematicky nezodpovědnou rozpočtovou politikou.

Evropská komise a Evropská centrální banka by také měly prokázat, že problémový stát učinil vše proto, aby na finančních trzích získal peníze. Další podmínkou je poskytnutí pomoci zemi v souladu s pravidly Mezinárodního měnového fondu.

Na vytvoření souboru zvláštní finanční pomoci se na počátku května dohodly státy EU s MMF. Eurozóna přispěje částkou 440 miliard eur, zbytek přislíbily v případě potřeby MMF a Evropská komise. Slovensko by mělo garantovat vyplacení 4,37 miliardy eur.

Řecku, které se dostalo kvůli vysokému dluhu do potíží, tak Slovensko zřejmě nepomůže. Bývalá slovenská vláda premiéra Roberta Fica sice s pomocí v sumě zhruba 800 milionů eur (20,4 miliardy Kč) souhlasila, před volbami ji však schválit nechtěla. Nová vláda pomoc Řecku odmítá a definitivně o úvěru rozhodne až parlament, v němž má koalice poměrně těsnou většinu.

• Diskuse
• Celkem 252 příspěvků