V Británii začíná důležité slyšení. Blair bude vzpomínat, co (ne)řekl k Iráku

Ještě minulý týden mohl bývalý britský premiér Tony Blair tiše doufat, že ho sedmadvacet šéfů států a vlád přece jen vybere za prvního „prezidenta“ Evropské unie. Přednost nakonec dali Belgičanovi Hermanovi van Rompuyovi a Blaira čekají mnohem nepříjemnější vyhlídky.

Jak nepříjemné budou, hodně napoví v Londýně právě zahájená veřejné slyšení, na jejichž základě má zvláštní vyšetřovací komisi stanovit, za jakých okolností se Spojené království přidalo k tažení George W. Bushe do Iráku. O okolnostech, za jakých bylo do Iráku vysláno 45 000 britských vojáků, budou nyní vypovídat vysocí diplomaté, generálové a i bývalý šéf britské rozvědky MI6. Bývalý premiér Blair před vyšetřovací komisí předstoupí až v lednu příštího roku.

Pátraní po možná neexistujících zbraních

Vyšetřování má především objasnit, proč se v oficiálním odůvodnění tažení do Iráku objevilo tvrzení, že režim Saddáma Husajna vyvíjí nebo dokonce vlastní zbraně hromadného ničení, jejichž stopy se však později nenalezly. Stejně tak bude předmětrem debaty, do jaké míry bylo právně odůvodnitelné zahájit intervenci bez výslovného souhlasu Rady bezpečnosti OSN.

Až dosud byly zveřejněny čtyři zprávy, které se zbývaly britskou vládní politikou v letech 2003 až 2004. Dvě si objednal parlament a dvě vláda, žádná z nich však dostatečně na klíčové otázky neodpověděla. Proto nyní zaznívají pochybnosti, zda v úterý začínající veřejná slyšení dospějí k lepšímu výsledku.

Významné podrobnosti k postoji Londýna před tažením proti Sadámovi Husajnovi přinesl tuto neděli list Sunday Telegraph. Zveřejnil výňatky z důvěrných dokumentů ministerstva obrany vycházejících mimo jiné z tuctu rozhovorů s vysokými vojenskými činiteli. Z nich například vyplývá, že „už v březnu, nejpozději v květnu 2002 bylo vysoce pravděpodobné, že se Británie ve velké míře zúčastní vojenského tažení (do Iráku). Ve stejné době však premiér Blair tvrdil opak s tím, že je třeba vyjednávat v rámci OSN a že „o vojenské tažení nikdo nestojí“.

Británie v Iráku promarnila zlatou příležitost

Bodem, který hrozí vyvolat hněv veřejnosti, se mohou stát výpovědi o kvalitě přípravy britské armády. Jeden z vysokých důstojníků například vypověděl, že každý z jeho vojáků „měl pouze pět zásobníků“. Jiný zase líčil, jak rádiové spojení pravidelně kolabovalo v poledních hodinách, protože přístroje nebyly schopné obstát ve velikém horku.

Gordon Brown, který vystřídal Tonyho Blaira v premiérském úřadě v červnu 2007, se dlouho pokoušel celou aféru odsunout stranou, mimo jiné i proto že Blairově vládě patřil jako ministr financí k jejím klíčovým členům. Nakonec však musel ustoupit tlaku veřejnosti, která chce znát příčiny a okolnosti iráckého tažení. Brown, jemuž výpovědi z veřejných slyšení mohou spíše přitížit, dosáhl jen jediné malé výhody. Vyšetřovací komise bude publikovat závěry své práce až v létě 2010, tedy až po volbách, ve kterých nyní vládnoucí labouristé nejsou favority.

• Diskuse
• Celkem 9 příspěvků