Chorvatský parlament v pátek ratifikoval dohodu o arbitráži se Slovinskem, která má urovnat téměř 20 let trvající hraniční spor mezi oběma státy. Záhřeb doufá, že tak byla odstraněna hlavní překážka pro dokončení přístupových rozhovorů s Evropskou unií v příštím roce.
Chorvatský přistup k EU komplikovalo Slovinsko kvůli dvoustrannému hraničnímu sporu. Tato země vstoupila do EU v roce 2004 a blokovala přístupová jednání Chorvatska kvůli teritoriální otázce - ta prakticky zbavuje Slovinsko přístupu na volné moře.
Slovinsko, které se zatím jako jediná někdejší jugoslávská republika v roce 2004 připojilo k EU, blokovalo přístupové rozhovory s Chorvatskem od loňského prosince do září, kdy slovinský premiér Borut Pahor se svou chorvatskou kolegyní Jadrankou Kosorovou souhlasili s mezinárodní arbitráží. Přijetí Chorvatska do EU se očekává v roce 2011.
Podle nové dohody budou obě země vzájemné problémy řešit pomocí Evropské unie. Chorvatská premiérka a její slovinský protějšek se na základních bodech arbitráže dohodli na schůzi ve Švédsku. Dohodu mimo jiné podepsal i švédský premiér. Švédské předsednictví premiérce Kosorové i premiérovi Pahorovi gratulovali a vyjádřili svůj obdiv k jejich politické statečnosti.
Na základě nově ratifikované dohody o arbitráži by měl hranici mezi státy řešit mezinárodní arbitrážní soud. Ten bude rozhodovat o hranicích na moři i na souši. Mezinárodní soud bude tvořen pěti členy.
Pokus o rekonvalescenci vztahů
Vztahy mezi oběma zeměmi, které byly v úzkém přátelství, se kvůli hraničním sporům zhoršily víc než kdy předtím. Od nové dohody se očekává obnovení dobrých vztahů těchto dvou zemí.
Při podzimní návštěvě chorvatské premiérky v Lublani slíbil Pahor, že Slovinsko nebude již dále brzdit Chorvatsko v přístupu k unii a přitom zdůraznil, že obě země jsou, co se týče nové domluvy, vítězi. Jakpremiér Pahor, tak i premiérka, jsou velice spokojeni novou dohodou a oba o ní mluví jako o úspěchu, o vítězství obou stran.
Mezi některými slovinskými politiky však i nadále přetrvává názor, že k odblokování chorvatského přistupování k unii nestačila pouhá domluva, ale bylo zapotřebí, aby se Chorvatsko stáhlo ze „zabraného slovinského území“. Slovinci se i nadále obávají, že ztratí přístup k mezinárodním vodám, a tato obava bude bezpochyby pořád velký zádrhel ve slovinsko-chorvatských vztazích a tahanice o území nebude lehce vyřešitelná.
Slovinská nacionální strana (SNS) vzápětí po uzavření dohody uvedla, že Pahor zradil Slovinsko a všechny slovinské občany.
„Tichá diplomacie, která je podle zákona o zahraničních vztazích protizákonná a protiústavní, přinesla rozhodnutí bez schválení parlamentu,“ uvedl šéf strany Zmago Jelinčić. Jiní zase vidí Pahorovo rozhodnutí jako „kapitulaci Slovinska“.
V Chorvatsku vyvolala dohoda rovněž různé názory - přes ty, kteří v ní vidí velice důležitý krok pro budoucnost Chorvatska až po ty, kteří v ní vidí ustoupení před slovinským vyděračstvím.
