Prezident nebo prezidentka? Švédové chtějí v klíčové funkci EU ženu

Anketa

Měla by být prezidentkou EU žena?

ano

57%

ne

43%

Hlasovalo 96 čtenářů

Lisabon přehledně

Strastiplná cesta Lisabonu: S Klausem padla poslední překážka

ANIMACE: Lisabonská smlouva ve 12 bodech

Lisabons ká smlouva - plný text

Švédské předsednictví by uvítalo, kdyby jednu ze dvou klíčových funkcí, o jejichž obsazení nyní EU usilovně jedná, obsadila žena. Vyplynulo to ze slov švédské ministryně pro evropské záležitosti Cecilie Malmströmové, jejíž země EU tento půlrok předsedá.

Švédové na čtvrtek svolali mimořádný summit EU, na němž by měli šéfové států a vlád vybrat nového předsedu Evropské rady, tedy jakéhosi prezidenta EU, jenž by předsedal vrcholným unijním schůzkám.

Druhým postem, s jehož zřízením taktéž počítá lisabonská smlouva, je post pomyslného ministra zahraničí EU, který bude současně místopředsedou nové Evropské komise. Řídit by měl mimo jiné vznikající unijní diplomatický sbor.

Rakušanka, Lotyška... Kdo dál? 

"Myslím, že by bylo dobré, pokud bychom mohli mít na jedné z těchto dvou funkcí ženu," uvedla ministryně při příjezdu na v pondělí začínající dvoudenní zasedání šéfů diplomacií, ministrů pro humanitární pomoc a šéfů resortů obrany. Připustila nicméně, že mezi kandidáty, jejichž jména prozatím padla, je vhodných žen jen poskrovnu.

Na obsazení postu předsedy Evropské rady zaznělo například jméno bývalé lotyšské prezidentky Vairy Víkeové-Freibergové. V případě "ministra zahraničí", jehož post by se měl oficiálně jmenovat vysoký komisař pro zahraniční a bezpečnostní politiku, se zase objevilo třeba jméno někdejší rakouské šéfky diplomacie Ursuly Plassnikové.

Podobně jako švédská ministryně se vyjádřili i někteří další ministři. Třeba šéf finské diplomacie Alexander Stubb, podle něhož by EU vypadala trochu podivně, pokud by alespoň jednu z významných funkcí neobsadila ženou. Dlužno dodat, že šéfem Evropské komise je Portugalec José Barroso, Evropskému parlamentu zase šéfuje Polák Jerzy Buzek.

Výrazně méně žen zřejmě bude i v nové Evropské komisi, která se nyní začíná formovat. Zatím se však zdá, že v ní bude ještě méně žen, než je tomu v současnosti, kdy má 27členný sbor osm žen.

Summit se může opakovat 

"Je čas změnit slova v činy tím, že se jmenují ženy do významných řídících funkcí v EU," napsaly ve výzvě zveřejněné v listu Financial Times eurokomisařka pro konkurenceschopnost Neelie Kroesová, místopředsedkyně EK Margot Wallstreömová a místopředsedkyně Evropského parlamentu Diana Wallisová.

"Na tyto dvě funkce je zhruba dvacítka jmen," řekl  také Stubb. "Nebude to jednoduché," připustil šéf české diplomacie Jan Kohout. "Nelze vyloučit protažení toho summitu, případně jeho zopakování," dodal.

Připomněl, že když vznikala myšlenka na to, že by EU měla mít svého "prezidenta", tak výsledkem tehdejšího kompromisu bylo, že by měl tímto prvním předsedou Evropské rady být někdo ze střední či menší země.

• Diskuse
• Celkem 24 příspěvků