Světoví politici: Bosna je na pokraji občanské války

Bosna je na pokraji občanské války, zatímco ústavní krize postupuje směrem k politickému kolapsu. Napsal to v pondělí britský list Daily Telegraph. Připomíná tím etnické boje, jimž v letech 1992 až 1995 padlo za oběť přes 100 tisíc lidí.

Ke kritické situaci může dojít kvůli pokračujícím sporům kolem reformy ústavy a také rozkližování jednotlivých etnických táborů v této zemi, která před více než před 10 lety ukončila občanskou válku a od té doby je spravována pod mezinárodním dohledem.

Britský deník uvádí, že rostoucího napětí se obávají lídři Republiky Srbské (RS), kteří zvětšili nátlak na vytvoření své nezávislosti, ale i ostatní vysoce postavení politici. Analytik Milan Nič ve Studiu ČT24 sice označil tvrzení britského listu za přehnané, nicméně připustil, že ze všech zemí západního Balkánu má právě Bosna a Hercegovina ke konfliktu nejblíže. Podle něj to není nic nového. Opakovaně se vrací tato interpretace v Bosně a Hercegovině, že hrozí vyhrocení sporů. "Ale jestliže se nepodaří vyřešit politický spor, který je teď na stole, možná, že k tomu již brzy dojde," uvedl.

Premiér Republiky Srbské Milorad Dodik uvedl, že ústavní proměny jsou "nepotřebné a nepřijatelné." Srbům se nová ústava nelíbí a má podle nich podkopat jejich pozici vůči Bosňákům a Chorvatům a dostat je pod silnější centrální vládu.

Už dlouho se v Bosně vyčkává, zda se země udrží pospolu, nebo se začne rozpadat. Daytonská mírová smlouva z roku 1995 rozdělila zemi na dvě části: Republiku srbskou a chorvatsko-muslimskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Mají společnou armádu, policii, měnu a poměrně slabou ústřední vládu. Za poslední roky se ukázalo, že společné instituce nefungují. Z regionu západního Balkánu má Bosna ke konfliktu nejblíže.

Podle Niče je oblast na úrovni běžných lidí integrovaná, ale tam, kde je stále rozdělená a kde se rozpor stále prohlubuje, je na úrovni politických identit a politických elit. Stále se tu definují identity a všichni mají jiné představy o své budoucnosti.

"V Bosně byly fyzické hranice mezi třemi etnickými celky, pamatují se, že tyto hranice byly střežené hlídkujícími polovojenskými jednotkami. Co se podařilo v Bosně, byl návrat utečenců a také vydávání společných dokladů, nebo třeba automobilových značek," uvedl analytik.

"Bohužel, politickým lídrům vyhovuje konflikt a i blokáda politického života, protože na vyvolávání falešného pocitu ohrožení jedné skupiny tou druhou výborně parazitují, ovládají ekonomiku, dokáží vždy přitáhnout hlasy jako ti, kteří hájí tu danou komunitu," uvádí Nič.

Bývalý prezident Bosny a Hercegoviny Sulejman Tihić také vyjádřil obavy, že dojde k nové válce.

"Jestli to takhle půjde dál, není pochyb, že dojde ke konfliktu. Je jen otázkou, k jakému a zda to bude za tři, šest nebo dvanáct měsíců," uvedl.

Mezi entitami sice neexistují fyzické hranice kvůli politickým rozporům, ale v zemi působí vysoký představitel mezinárodního společenství, který má pravomoci zákony vnutit, jestliže se na nich zákonodárci nedohodnou.

V úterý v Sarajevu budou s místními představiteli jednat švédský ministr zahraničí Carl Bildt, eurokomisař pro rozšíření unie Olli Rehn a náměstek americké ministryně zahraničí Jim Steinberg. Zdůrazňují potřebu ústavní reformy, jestliže má Bosna a Hercegovina vstoupit do EU a zařadit se do struktur NATO.

Britský diplomat a bývalý vysoce postavený politik v Bosně a Hercegovině Paddy Ashdown rovněž vyjádřil své obavy. "Tohle je klíčový moment a pokud se mezinárodní organizace nesoustředí na Bosnu, riskuje dezintegraci," uvedl.

Problémem budoucnosti Úřadu vysokého představitele mezinárodního společenství (OHR), který vznikl po válce, aby v čele s vlivným zmocněncem dohlížel na dodržování míru, je ten, že Bosňáci a Chorvaté chtějí vysokého představitele s výkonnou mocí, která mu do doby, než je změna ústavy ochrání před údajnými srbskými separatistickými plány, umožní vydávat zákony a odvolávat úředníky. Srbové ho nechtějí vůbec. Mnozí v rámci mezinárodního společenství chtějí OHR uzavřít a nahradit ho úřadem pod záštitou EU.

"Jakmile se zbavíme úřadu vysokého představitele s jeho výkonnou mocí a vojáků, kteří ho podporují, pak nebude existovat žádný způsob, jak by tady mohlo mezinárodní společenství zasáhnout," řekl nezávislý analytik Kurt Bassuener. "Jakmile odstraníme ochránce, můžeme se dostat zpět k násilí."

Analytici tvrdí, že neexistuje žádné rychlé řešení, zejména kvůli bosenskému komplikovanému politickému a volebnímu systému a kvůli nedostatku politické vůle.

• Diskuse
• Celkem 13 příspěvků