Místní volby v Rusku: Medveděv své sliby o demokracii nenaplnil

Proprezidentské uskupení Jednotné Rusko se stalo jednoznačným vítězem místních voleb v Ruské federaci. Opozice naopak neuspěla a tvrdí, že hlasování nebylo férové.

V neděli se hlasovalo ve většině ruských regionů včetně neklidného Čečenska a Dagestánu v téměř 7000 volbách různé úrovně, svůj názor v nich mohlo vyjádřit třicet milionů oprávněných voličů. Většina z nich dala důvěru nejsilnější ruské straně vedené premiérem Vladimírem Putinem: Jednotné Rusko získalo ve volbách do regionálních parlamentů 79,3 procenta hlasů, na úrovni největších měst dosáhlo jen o dvě procenta horšího výsledku.

Muž číslo dva Jednotného Ruska Boris Gryzlov pro agenturu Interfax uvedl, že jeho strana vyhrála „prakticky každou soutěž, do které šla“.

Do zastupitelských orgánů různé úrovně se dostaly ještě další tři strany. Spravedlivé Rusko – prokremelské uskupení, které na rozdíl od Jednotného Ruska oslovuje spíše levicové voliče, dále komunisté a nakonec populistická a nacionalistická LDPR Vladimíra Žirinovského. Opoziční liberální strany Jabloko a Pravoje dělo v městských ani regionálních zastupitelstvech nezasednou.

Boj o Moskvu

Nejsledovanější z nedělních voleb bylo hlasování v Moskvě. Metropoli totiž už osmnáct let vládne kontroverzní Jurij Lužkov, post moskevského starosty je navíc považován za třetí nejdůležitější funkci v zemi.

Volby v hlavním městě ale provázely stížnosti už před jeho začátkem. Tři pětiny dotázaných Moskvanů totiž už před otevřením volebních místností označily volby za "imitaci bitvy", protože úřady předem vyškrtaly nepohodlné uchazeče. Svůj lístek do volební urny vhodilo nakonec pouze 35 procent ze sedmi milionů moskevských voličů.

Ti rozhodli, že na radnici usednou zástupci pouze dvou stran – Jednotného Ruska, které obsadí 32 ze 35 křesel a komunistů, na které zbudou v městském sněmu tři místa. Očekává se tedy, že i nadále bude metropoli řídit právě Lužkov, a to nejméně do roku 2011.

Opozice: Byla to fraška

Právě Moskva se zároveň stala jedním z nejvíce kritizovaných měst kvůli volebním podvodům. „Téměř v každém okrsku byly vhozeny další lístky do volebních uren. Máme důkazy a audiozáznamy o podvodech a v nejbližší době se s nimi obrátíme na prokuraturu,“ řekl agentuře RIA Novosti lídr strany Jabloko Sergej Mitrochin.

Manipulace a nesrovnalosti přitom ostře kontrastují s dřívějšími prohlášeními prezidenta Dmitrije Medveděva, že v Rusku je třeba budovat demokracii a podporovat stranickou pluralitu. Ve svém projevu v létě prezident prohlásil, že v Rusku „začínají nové demokratické časy“ a slíbil prolomení dominance Jednotného Ruska.

Stížnosti opozice navíc nejsou namířeny jen na průběh voleb a sčítání, ale i přístup do médií nebo fakt, že mnozí kandidáti byli vyškrtnuti z volebních seznamů z různých formálních důvodů.

„Tyto volby jsou nelegitimní. Není to nic jiného než fraška,“ řekl agentuře AP jeden z vyškrtnutých a bývalý vícepremiér Boris Němcov ze Svazu pravicových sil. Ten také vyzval Moskvany, aby se voleb neúčastnili nebo vhodili neplatné hlasovací lístky.

Ústřední volební komise ale všechna podobná nařčení odmítá, od voličů prý nedostala jedinou stížnost. Její předseda Vladimír Churov odmítl stížnosti opozice jako „nepřijatelně hysterické“.

V nebezpečném Čečensku prý hlasovalo 86% voličů

Podobné stížnosti opozice zaznívají i v dalších oblastech. Například v Čečensku byla podle úřadů účast 86 procent, ale pozorovatelka z řad komunistů v jednom z okrsků v Grozném napočetla dvakrát méně účastníků.

„Podle místní volební komise byla v deset hodin ráno v v Čečensku účast 13,5 procenta. Já jsem ve třináctém okrsku v centru města ale napočetl 45 příchozích, což je méně než dvouprocentní účast,“ cituje ze zprávy pozorovatelky server Gazeta.ru.

V nepokoji zmítaném Dagestáně zase téměř třetina volebních místností nebyla z bezpečnostních důvodů vůbec otevřena a v mnoha dalších okrscích nebyli voliči ochrankou vpuštěni.

• Diskuse
• Celkem 11 příspěvků