Muslimský svět je v pozoru. Skandální dánský karikaturista se vrací

Připravované kresby proslulého dánského karikaturisty reagují na kulturní roztržku, která katapultovala poklidné Dánsko do popředí agenturních zpráv.

Třiasedmdesátiletý Westergaard uvedl v rozhovoru pro list Copenhagen Post, že jeho 26 nových karikatur doprovodí knižní vydání novinových sloupků publicisty Larse Hedegaarda.

Na jedné z kreseb se objeví i Uffe Ellemann-Jensen, bývalý šéf dánské diplomacie, který karikování proroka v roce 2005 kritizoval.

Kresba zobrazující zamračeného vousatého Proroka s turbanem ve tvaru zápalné bomby tehdy obletěla svět.

Westergaard byl jen jedním z dvanácti autorů, kteří se na stránkách objevili, jeho kresba ale muslimy nejvíc popudila. Při následných protestech hořela dánská zastupitelství v muslimských zemích, zahynulo asi 150 lidí.

Islámští militanti slibovali kreslíři odvetu. Od té doby se Westergaard zdržoval mimo domov, teprve od letošního léta žije znovu na stálé adrese, neskrývá se.

"Napětím mezi dvěma kulturami si musíme projít"

Své kresby nepokládá za urážlivé. "Kdyby to nebyly karikatury, byla by to divadelní hra či film, co by vyprovokovalo protesty," řekl Westergaard německému týdeníku Dert Spiegel.

"Musíme si projít tímto obdobím napětí mezi dvěma odlišnými kulturami."

Nebezpečí ještě nepominulo. Letos v únoru zadrželi policisté dva Tunisany, kteří plánovali Westergaardovu vraždu.

Přední dánské listy reagovaly dalším otištěním karikatur. Novináři tak chtěli vyjádřit solidaritu s kreslířem, který se ocitl na mušce atentátníků.

Soudci Nejvyššího soudu dnes mají rozhodnout, zda důkazy, které policie shromáždila, stačí k věznění podezřelých, kteří ještě nebyli z ničeho obviněni.

Dánští zpravodajci doporučili vládě, aby byli oba muži vyhoštěni, protože podle jejího názoru ohrožují státní bezpečnost.

Jeden z přistěhovalců už opustil Dánsko dobrovolně, druhý byl propuštěn v říjnu z vazby, když využil práva na azyl a statutu takzvaného tolerovaného pobytu.

Důvod ke strachu z islamismu?

Westergaard tvrdí, že k nim necítí zášť. Připomíná, že extremisté, kteří se ohánějí koránem, tvoří jen nepodstatnou část muslimské komunity žijící v zemi.

"Mnoho muslimů žijících v Dánsku se dokonale adaptovalo na život v sekulární demokracii," prohlásil. Vyjádřil přesvědčení, že západní hodnoty jsou životaschopnější než konzervativní verze islámu.

Letošní útok na dánskou ambasádu v Pákistánu ale naznačil, že protidánské sentimenty jsou u radikálních islamistů hluboce zakořeněné. Nešlo jen o karikatury.

Skandinávská země byla na mušce teroristů i kvůli svému angažmá po boku Američanů v Iráku. A letos k tomu přibyl další spor: o muslimské šátky v soudních síních.

Aféry značně uvolnily kdysi uvolněnou debatu. "Útoky proti islámu se stávají politicky korektními, to dříve nebylo možné," postěžoval si dánský konvertita Wahid Pedersen.

Debata se silně polarizovala. Autoři, jako jsou Karen Jespersenová a Ralf Pittelkow, varují, že islamisté získávají stále větší vliv, představují pro Evropu hrozbu. Jejich stanoviska sdílí hodně Dánů, ohledně dialogu s islámem převládá skepse.

• Diskuse
• Celkem 7 příspěvků