Američané odcházejí, ale Iráčané nejásají. Bojí se občanské války

Anketa

Dokáže se Irák o sebe postarat bez USA ?

Irák si poradí sám

51%

Jednotky USA by měly zůstat déle

49%

Hlasovalo 84 čtenářů

Když se loni v červnu američtí vojáci stáhli z center iráckých měst, tak se v nich bouřlivě slavilo. Zněla tradiční střelba do vzduchu, ulicemi projížděly kolony motocyklů.

Když včera o půlnoci prezident Barack Obama ohlašoval ve svém projevu konec "bojových operací" v Iráku, nálada byla podstatně odlišná. Mnoho obyvatel země, která má za sebou sedm let války, vyhlíží příští týdny a měsíce s obavami.

Válčil jsem proti nim, ale jejich odchod nevítám

Největší je strach, že v Iráku propukne občanská válka. Dokonce i někteří z těch, kteří označují americké vojáky za okupanty, jejich odchod považují za předčasný.

"Válčil jsem proti nim od začátku," řekl agentuře Reuters sunnita Abú Mudžahíd, který v roce 2004 v bojích o město Falúdža přišel o nohu a v těle má střepiny ze šrapnelů. "Snil jsem o dni, kdy odejdou, ale jejich nynější odchod není v zájmu Iráku," vysvětluje.

Názor, že Američané odcházejí předčasně, je v zemi hodně rozšířený. "Neměli by odejít, situace ještě není stabilní," tvrdí bagdádský obchodník se zeleninou Muhammad Alí Muhammad. Jako hlavní důvod uvádí fakt, že od jarních parlamentních voleb nebyli vůdci hlavních politických stran schopni dát dohromady koaliční vládu.

"Ti, kdo říkají, že válka v Iráku končí, se mýlí," varuje i novinář Hasan bin Hášim. Podle něj válka skončí, až vznikne vláda zahrnující všechny hlavní politické strany reprezentující muslimské šíity a sunnity i Kurdy.

Červencová statistika: přes 200 obětí atentátů

Politické vakuum vytváří podmínky pro boj mezi jednotlivými částmi irácké společnosti. Obavy posilují i neustávající teroristické útoky, jejichž cílem jsou především nově vznikající bezpečnostní síly.

Podle amerických statistik se v červenci stalo obětí atentátníků a ostřelovačů 222 Iráčanů. Podle místních údajů jich bylo víc než dvakrát tolik, 535. Jen v jediném dni, 17. srpna, dokázal sebevražedný útočník u armádního náborového střediska zabít 59 rekrutů.

Úřadující premiér Núrí Malikí označil 31. srpen za okamžik, kdy se "Irák stal suverénní a nezávislou zemí". V televizní stanici Irakíja však přiznal, že v zemi zaznívají obavy. "Čelíme skepticismu, jehož cílem je zabránit odchodu amerických vojáků," řekl Malikí.

Skepticismus živí hlavně strach, že 600 tisíc tisíc příslušníků irácké armády a policie nebude schopno zajistit v zemi bezpečí alespoň v takové míře, jako to dokázali Američané. Těch bylo v Iráku ještě v roce 2007 na 170 tisíc, ale po letošním posledním srpnu jich zůstane necelých 50 tisíc s tím, že se nemají podílet na bojových operacích. Mají mít pouze úlohu poradců a cvičitelů v rámci právě zahájené operace "Nový úsvit".

Bushův plán

Iráčtí politici ujišťují, že bezpečnostní síly situaci zvládnou. "Armáda a policie dostojí své odpovědnosti," prohlásil včera premiér Malikí. Jeho názor však nesdílejí všichni. Náčelník generálního štábu generál Babaker Zebárí označil odchod amerických vojáků za unáhlený a vyzval Spojené státy, aby v Iráku zůstaly, protože armáda bude schopna plně zajistit bezpečnost až v roce 2020.

Výtky na adresu amerického prezidenta Baracka Obamy, že stahuje vojáky z Iráku předčasně, jen aby splnil jeden ze svých předvolebních slibů, jsou oprávněné jen částečně. Kalendář stahování dohodl s Iráčany ještě Obamův předchůdce George W. Bush.

• Diskuse
• Celkem 22 příspěvků