Rusové chytli "primorské partyzány". Vraždy policistů ale pokračují i jinde v Rusku

Pronásledování ozbrojené skupiny přezdívané „přímořští partyzáni“, která od února letošního roku na ruském Dálném východě zastřelila dva policisty a několik dalších zranila, skončilo zatčením posledního z členů skupiny. Jak uvedla agentura Interfax, další dva ozbrojenci byli během obléhání bytu, kde se skupina ukrývala, zastřeleni nebo spáchali sebevraždu. Do pronásledování skupiny, která se poslední dva týdny ukrývala v lesích, byli nasazeny tisíce příslušníků speciálních jednotek.

„Ti takzvaní partyzáni byli dříve členy klubu „Patriot“. Když jim policisté sebrali klubovnu, odešli do lesa a začali odstřelovat ty policisty, kteří podle jejich mínění překračovali své pravomoci. Podle informacích z internetu jim obyvatelé místních vesnic pomáhali a projevovali solidaritu,“ uvedl na vlnách Rádia Svoboda docent Tichooceánské ekonomické university Konstantin Radčuk.

Patrioticky zaměřené spolky a kroužky dnes fungují po celém Rusku – většinou v podobě klubů zabývajících se sportovní a vojenskou výchovou mládeže. Mezi jejich organizátory patří často veteráni z Čečny a zázemí jim nezřídka poskytuje také konzervativně orientovaná část ruské pravoslavné církve.

Jeden z „přímořských mstitelů“ Andrej Suchorada, který měl podle policie krátce před zatčením spáchat sebevraždu, žil v minulosti v Moskvě a byl přívržencem národně-bolševické strany. „Do Moskvy přicestoval v roce 2004 jako šestnáctiletý a aktivně se účastnil akcí vyzývajících k bojkotu prezidentských voleb. Po účasti na nenásilném obsazení hlavního štábu strany Jednotné Rusko byl ale deportován zpět do místa bydliště,“ vzpomíná jeho bývalý spolustraník Alexandr Kulygin. Podle údajů vladivostocké policie byl později opakovaně zadržován v souvislosti s rasově motivovanou trestnou činností.

Podle otce jednoho ze zatčených však bylo chování mladíků vyprovokováno především pronásledováním ze strany policie. „Všichni ti, kdo jsou na útěku, byli příslušníky policie na policejní stanici biti za to, že se odmítali přiznat a vzít na sebe falešná obvinění,“ tvrdí Vladimir Savčenko. Ten se minulý týden obrátil na prezidenta Medvěděva s prosbou, aby odvolal policejní příkaz, který počítal s likvidací ozbrojené skupiny. S názorem, že motivem násilného jednání „partyzánů“ je policejní zvůle v regionu, souhlasí i část místních obyvatel, která se v posledních týdnech účastnila bouřlivé diskuse na internetu.  

„Skupina se v minulosti dopouštěla nacionalistických a antisemitských výroků a nemohu věřit, že by je podporovalo místní obyvatelstvo. Doufám, že je to ojedinělý případ, který se oblastním bezpečnostním orgánům podaří rychle lokalizovat,“ prohlásil bývalý policejní generálmajor a dnes poradce předsedy Ústavního soudu Vladimir Ovčinskij.

Jeho předpoklad teoreticky potvrzují i statistiky nezávislého sociologického centra Jurije Levady. Ruská společnost podle nich nežije v očekávání nepokojů. Je naopak ochotna smířit se s důsledky krize, pokud to povede k postupnému zlepšení situace. „Zatímco ještě v roce 2007 mělo smířlivé názory jen 3 5% obyvatelstva, dnes je to celých 60,“ říká ředitel Centra Levada Lev Gudkov.

Aktuální vývoj situace však ukazuje opačným směrem. Od čtvrtka, kdy byla skupina „přímořských partyzánů“ zneškodněna, došlo již ke dvěma dalším útokům na policisty. Na silnici mezi městy Perm a Jekatěrinburg zaútočila v sobotu supina šesti maskovaných ozbrojenců v kuklách na stanici dopravní policie, jednoho policistu usmrtila a dva těžce zranila. Poté, co útočníci odcizili samopal a pistoli, skryli se v lese. Podobný incident se ještě týž den v noci zopakoval v Novgorodské oblasti. Střet s neznámými útočníky si tam vyžádal život jednoho policisty, druhý je těžce zraněn.V obou regionech byly podobně jako předtím v Přímořském kraji spuštěny rozsáhlé pátrací akce. Souvislost mezi jednotlivými útoky však zatím není dokázána.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 4 příspěvků