Indonésie: Místo bojového umění se děti měly „vyučit“ na sebevražedné atentátníky

Devítiletý Kevin Jovi Pratama pravidelně docházel na lekce bojového umění. V malé indonéské vesnici, kde žije, to pro něj byla jedna z mála možností, jak trávit volný čas. Jeho rodiče ale neměli o Kevinově nové zálibě tušení.

„Vždycky jsme trénovali v místnosti se zavřenými dveřmi, aby se o tom nedozvěděla matka ani moji přátelé,“ popsal chlapec reportérům agentury Reuters tréninky s učitelem přezdívaným Susilo.

Až nedávno se Kevin a další Susilovi žáci dozvěděli, že jejich trenér byl blízkým spolupracovníkem donedávna nejhledanějšího teroristy jihovýchodní Asie Noordina Mohammada Topa. A že místo černých pásů kolem kimona si měli v budoucnu k vlastnímu tělu připnout výbušninu.

Susilo si adepty pro své „lekce bojových umění“ vybíral přímo v islámské škole, kde vyučoval. Na hodinách prý studentům vyprávěl třeba to, že sebevražední atentátníci jsou „mučedníci“ a že za svůj čin budou odměněni v nebi.

„Susilo řekl mě a mým přátelům, abychom zůstali v budově i poté, co ostatní studenti odejdou domů. Ve čtyřech jsme se potom učili bojová umění. Vždycky se bál, aby na to ostatní nepřišli,“ popsal Reuters další ze žáků, dvanáctiletý Andika Baju Pamungkas.

Právě volnočasové aktivity se v poslední době stávají jedním ze základních kamenů v náboru do jihoasijských teroristických skupin. Začíná to výlety do přírody nebo právě lekcemi bojových umění, pokračuje přísahou věrnosti a výcvikem používání zbraní.

Zájmové kroužky jsou přitom v Indonésii často navázány na islámské školy. Ty byly dříve právě kvůli propagandě náboženských fundamentalistů trnem v oku mnoha indonésských politiků, nyní jsou ale již přijímány vstřícněji. Samotné vedení škol totiž prý nijak zákony země neporušuje.

„Problémem nejsou osnovy, ale fakt, že po vyučování jsou ještě hodiny náboženství. Tady si mohou jednotliví učitelé vytipovat potencionální adepty pro extremistické aktivity,“ vysvětlil analytik Sydney Jones ze skupiny International Cisis Group (ICG).

Podobné praktiky podle Jonese používají i náboženští fundamentalisté v Thajsku nebo Malajsii. „Thajští ozbrojenci spoléhají na učitele, kteří vytipují nadějné studenty. Ti poté složí přísahu věrnosti a mlčenlivosti a připojí se ke složité teroristické síti. Ta je založená na buňkách a tito pěšáci se tak většinou ani nedozví, kdo celou síť vede,“ dodává Jones.

Dalším populárním nástrojem pro nábor nových členů do teroristických struktur je také video. To islamisté využívají ve školách i mešitách, divákům pouštějí třeba obrázky z Palestiny a dalších zemí, kde lze ukázat příklady diskriminace jejich souvěrců.

"Zvou do svých řad ty, kteří dobře reagují na ukázky z historie útlaku muslimů, špatného zacházení s nimi a myšlenky ozbrojeného držihádu," uvádí zpráva ICG.

• Diskuse
• Celkem 9 příspěvků