Posledního "opravdového" Kennedyho zastavila rakovina

Žhavý kandidát na prezidenta Barack Obama včera udělal změnu ve své pečlivě rozplánované předvolební kampani, aby přednesl řeč k absolventům Wesleyan University v Connecticut. Důvod? Narychlo zastoupil svého kolegu ze senátu Edwarda Kennedyho.

"Vzhledem k tomu, co udělal pro naši zem, není nic, co bych já neudělal pro něho," řekl Obama o muži, který patří k symbolům americké politiky a nově svádí boj s rakovinou.

Staré vzpomínky oživly

Bílá náplast ve vlasech šestasedmdesátiletého senátora minulý týden, když opouštěl nemocnici v Bostonu, překrývala místo, kudy doktoři pronikli hluboko do levé části jeho mozku, aby odebrali vzorek tkáně. Zhoubné, jak ukázalo vyšetření, nádoru, který lze snad chemoterapií a ozařováním potlačit, ale ne vyléčit. Zhruba tři čtvrtiny pacientů s tímto typem onemocnění do dvou let umírají.

Edward Kennedy může patřit k té menší, šťastnější části statistiky. Ale už jen představa, že jeho kancelář v Senátu ztichne a na jednání nebude znít jeho hřímající hlas, je podivně nepřijatelná. A možnost, že Kennedyovi budou mít další dostaveníčko se smrtí, vyvolává desítky let staré vzpomínky.

Na vzestup rodinné dynastie, irsko-katolické rodiny, která na začátku 60. let ovládla americkou politiku. Většina fotografií, které v těchto dnech tisknou noviny, je právě z těchto let. Jsou na nich tři mladí muži, tři bratři.

John Fitzgerald Kennedy. Prezident, který po svém zvolení v roce 1961 vyzval Američany, ať se neptají, co jejich zem může udělat pro ně, ale co on mohou udělat pro svou vlast. Listopadový den, kdy byl v roce 1963 v Dallasu zavražděn, většině pamětníků rozdělil život na "před a po".

Robert Kennedy, v roce 1968 demokratický kandidát na prezidenta. Mnozí předvídali, že bude silnějším prezidentem než jeho bratr. "Věřím, že dokážeme skoncovat s rozdělením Ameriky.., s násilím," řekl v Los Angeles na začátku června po vítězných primárkách v Kalifornii. O chvíli později byl zastřelen.

Politická stálice

Od Edwarda Kennedyho, nejmladšího z bratrů, toho rodina nikdy tolik nečekala. Když byl třicetiletý Teddy, jak mu říkali, v roce 1962 zvolen do Senátu, brali to i příznivci Kennedyových s velkými rozpaky. Nebude ten mladík, spíše floutek večírků, než zanícený politik, rodinné pověsti na škodu?

Nebylo. Jak nyní řekl republikánský kandidát na prezidenta John McCain, "Kennedy je ten, kdo v Senátu dokáže udělat nejvíce práce".

Hold mu vzdal i prezident George Bush. "Přes deset let pracoval na tom, aby se tato legislativa dostala na prezidentův stůl," řekl, když minulou středu podepisoval zákon, který zakazuje diskriminaci lidí na základě genetických informací, prozrazujících predispozice k dědičným nemocem.

Asi by nešlo najít lepší příklad. Zdravotnictví a občanské práva. Ale také vzdělávání, boj s chudobou, ochrana zaměstnanců, odborová práva. Prakticky vše, co za posledních třicet let prošlo na tomto poli Senátem, neslo otisk senátora Kennedyho. Jasnou pečeť jeho levicově liberální agendy, ale také schopnosti vyjednávat, slevovat a dohodnout se s republikány. Už teď v Senátu kvůli jeho onemocnění stojí několik dalších zákonných návrhů, na kterých Kennedy aktuálně pracoval.

Kennedy bude chybět i Obamovi. "I v těch nejtemnějších chvílích jsem věděl, čeho Amerika může dosáhnout. Viděl jsem to, zažíval jsem to... A s Barackem Obamou, to můžeme znovu dokázat," podpořil v lednu jeho kandidaturu.

Z klanu Kennedyů je Edward v tuto chvíli posledním, jehož osobní a politická váha, charizma a zkušenost navazují na rodinnou tradici.