Chudá země

Kakaová velmoc Pobřeží slonoviny je největším světovým vývozcem kakaa, pochází odtud 40 procent světové produkce. Zároveň patří mezi významné exportéry kávy.

Na spodní příčce chudoby Dvacetimilionové Pobřeží slonoviny je řazeno mezi nejchudší země světa. Mezi 108 rozvojovými zeměmi je na 92. místě. Průměrný věk dožití je necelých 50 let.

Propojení se sousedy Západoafrické ekonomické společenství (ZES) má 15 členů, kteří používají společnou měnu a mají společnou centrální banku. V roce 1999 členové ZES zřídili i stálou společnou vojenskou sílu, která má sloužit k udržování míru v regionu a předcházet občanským válkám. Nyní hrozí její nasazení v Pobřeží slonoviny.

Trojice prezidentů se rozhodla, že se pokusí vyřešit vleklou krizi v Pobřeží slonoviny, kde se na konci listopadu za vítěze prezidentských voleb prohlásili dva soupeři. Pokud by se vnitropolitický spor změnil v otevřenou občanskou válku, odrazilo by se to bezprostředně na cenách kakaa, protože Pobřeží slonoviny je jeho zdaleka největším světovým vývozcem.

Pobřeží slonoviny čekalo na prezidentské volby deset let, přesně od doby, kdy se hlavou státu stal Laurent Gbagbo. Ten však odmítl výsledky listopadového hlasování uznat. Do Pobřeží slonoviny v úterý dorazí prezidenti tří zemí, Beninu, Sierry Leone a Kapverd, aby vzpurného diktátora přemluvili k rezignaci.

Všechny tyto země jsou členy Západoafrického ekonomického společenství (ZES), mohou proto vůči Laurentu Gbagbovi vyvinout účinný tlak. Již v pátek představitelé ZES, jejíž členové používají společnou měnu a ve společné centrální bance spravují zahraniční devizy, oznámili, že za vítěze prezidentských voleb považují šéfa opozice Alassana Ouattaru a že jedině on a jím jmenovaní ministři tedy mohou disponovat vládními účty Pobřeží slonoviny.

Pokud by mise tří prezidentů neuspěla, Západoafrické ekonomické společenství „nebude mít jinou možnost než použít všech legitimních prostředků, včetně legitimního použití síly, aby zajistilo plnění vůle voličů v Pobřeží slonoviny“.
Laurent Gbagbo čelí i dalším hrozbám. Komise OSN pro lidská práva konstatovala, že diktátorem ovládaná policie a armáda ve dnech 16. až 21. prosince zabila při pouličních demonstracích 173 lidí a že Gbagbo by proto mohl být žalován u Mezinárodního trestního tribunálu pro masové porušování lidských práv.

Loajalita ozbrojených sil nemusí vydržet, protože díky postoji Západoafrického ekonomického společenství nebude mít Gbagbo brzy dost prostředků na vyplácení mezd policistům, vojákům a všem státním zaměstnancům.

Velmoci se snaží přimět diktátora k dobrovolnému ústupu. Francouzská ministryně zahraničí Michele Alliot-Marieová vzkázala Gbagbovi, že stále ještě má šanci na „čestný odchod“. Sousední země se obávají hlavně občanské války. Z Pobřeží slonoviny do Libérie v posledních týdnech uprchlo na 14 tisíc lidí.