Kdyby platila vloni zamítnutá finanční ústava, vláda Bohuslava Sobotky by teď musela zmrazit část výdajů státního rozpočtu a zastavit plány na zvyšování platů ve veřejné správě.

Sami poslanci a další ústavní činitelé s výjimkou soudců by přišli o pětinu platu. Na tato opatření by totiž automaticky došlo, pokud by státní dluh převýšil 45 procent HDP a dnešní poměr obou čísel, i když podle Eurostatu právě o něco klesl, leží už na hranici 46 procent.

Pokud by to nestačilo a dluh dále rostl, musel by kabinet dokonce předložit vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet. Což by byl šok, protože rozpočet připravovaný na příští rok počítá se schodkem kolem 100 miliard korun, což je například trojnásobek výdajů na obranu.

Koaliční kabinet se k úsporám přihlásil, ale jen verbálně. Jeho verze finanční ústavy počítá s tím, že by tvrdé šetření přišlo až za limitem 55 procent, což mu umožní až do konce mandátu v roce 2017 pohodlný život.

Na druhé straně se vládě, kde má hlavní slovo ministr financí Andrej Babiš, není co divit. Předchozí politika škrtů, jejímiž hlavními protagonisty byli na radu expertů Evropské komise vystrašených fiskální krizí Miroslav Kalousek, Eduard Janota či Mirek Topolánek, vedla k podlomení ekonomického růstu. A ke zřetelnému zaostávání za okolními postkomunistickými státy jako Slovensko či Polsko a bohužel ke zvětšení mezery za vyspělou Evropou.

Současný recept je zřejmý. Vyššími státními výdaji a to nejen investicemi do komunikací, ale také na důchody a platy ve státních sféře - keynesiánsky podpořit poptávku a čekat na hospodářský růst. Což je standardní postup sociální demokracie.

A je příznačné, že jak levicový premiér, tak středopravicový ministr financí mají za poradce odborářské makroekonomy Martina Fassmanna a Jaroslava Ungermana, kteří vždy tvrdili, že proškrtat se k růstu nelze.

Ministr Babiš z politických důvodů raději zdůrazňuje druhý pilíř - lepší výběr daní a mluví v této souvislosti o desítkách miliard ladem ležících korun. To je ale ošidné, podobnou rétoriku už koncem 90. let minulého století použil někdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman a nijak zvlášť při odhalování nových rozpočtových příjmů neuspěl.

Související