Vláda sepíše seznam typů smluv, které nebudou muset státní podniky zveřejňovat

Ve sněmovně vrcholí práce na zákonu, díky němuž všichni získají přehled o hospodaření s veřejnými penězi. Jako poslední zbývá vyřešit obavu státních a obecních firem, aby jim konkurence neviděla do obchodního know-how. I pro ně má totiž od ledna platit povinnost zveřejňovat každou uzavřenou smlouvu.

Proto teď poslanci přišli s řešením, díky němuž zveřejňování nebude ohrožovat podnikání firem, ve kterých má podíl stát, kraj nebo obec. Pro společnosti, které fungují v konkurenčním prostředí, vznikne seznam typů smluv, u nichž nebude platit povinné vyvěšení na web. Může jít třeba o burzovní obchody.

„Jinak by v registru stejně byla jen spousta začerněných smluv, protože by šlo o obchodní a bankovní tajemství nebo bezpečnost státu,“ říká autor zákona Jan Farský, poslanec TOP 09. Ušetří se tak i na administrativě, kdy by musely podniky vyčlenit pracovníky, kteří by chráněné údaje začerňovali.

Pozměňovacího návrhu, který takovou zbytečnou byrokracii odbourá, se ujme zpravodaj zákona Jan Chvojka (ČSSD). „Vyřeší se tak situace firem, které podnikají v konkurenci,“ říká.

Typy smluv, na něž se povinnost nevztáhne, určí nařízení vlády. V zákoně bude definována situace, kdy mohou ministři poskytnout výjimku, a celý kabinet se pak bude muset shodnout na tom, co přesně na seznam přijde. „U vládního nařízení se hledá rovnováha mezi ministerstvy a je lehce kontrolovatelné, proč tam některé smlouvy nejsou,“ dodává Farský.

Zákon platí pro firmy, v nichž má stát aspoň 30 procent, a třeba zákaznické smlouvy do registru nepatří automaticky. Platí, že zveřejněno nebude nic, co už chrání zákon o svobodném přístupu k informacím. Skryté tak zůstanou vedle obchodně a bezpečnostně citlivých informací i osobní údaje.

Typickým příkladem, kdy by mohlo zveřejnění obchodních detailů ohrozit firemní zisky, bývá budějovický Budvar, který funguje ve vysoce konkurenčním prostředí. Nebo ČD Cargo.

„Kdybyste jí viděli do marží, tu firmu zruinujete,“ řekl Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády.
K dalším vyjednaným kompromisům patří limit na objednávky a faktury, na web budou muset jen ty, které překročí 50 tisíc korun, smlouvy však mají do registru spadnout všechny. Ty, které se tam neobjeví ani po třech měsících od podpisu, budou automaticky neplatné.