Předseda Senátu Milan Štěch tvrdí, že doprovodné zákony k novému občanskému zákoníků, které minulý týden odsouhlasili poslanci, může Senát schválit i poté, co dojde k rozpuštění sněmovny. Hlasy z ODS i Ústavního soudu přitom mluví o opaku.

"Když budou zákony v době odeslání do Senátu podepsány předsedkyní Poslanecké sněmovny, tak nastává proces, kdy už může být sněmovna rozpuštěna, protože Senát má lhůtu 30 dnů. Budeme se ji ale snažit maximálně zkrátit," uvedl Štěch pro Českou televizi.

Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský to vidí jinak. Pokud se tak podle něj stane, horní komora už nebude moci zabránit tomu, aby nový zákoník neskončil kompletně pod stolem.

"Musí být dokončen ještě za trvání současné sněmovny. Jinak proces nevratně končí a není možné v něm pokračovat, jakmile přestane existovat Poslanecká sněmovna," prohlásil Rychetský.

Jeden z iniciátorů přijetí nového občanského zákoníku, bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), chce proto prezidenta Miloše Zemana požádat, aby rozpuštění sněmovny posvětil až poté, co senátoři odsouhlasí i související zákony.

Štěch přesto počítá s tím, že senátoři zbývající legislativu schválí i po předpokládaném zániku mandátů současných poslanců. Proces podle něj nezastaví ani případné chyby v jednotlivých zákonech. "Nechtěl bych, aby pro nějaké drobné chyby balík spadl dolů," řekl s tím, že nápravu jde v takovém případě zajistit pomocí novel zákonů.

O svém konci budou hlasovat 20. srpna, horní komora se poprvé sejde až o den později.

K zákonům se dostanou až v září

Jak pro Právního rádce uvedla její tisková tajemnice Eva Davidová, senátoři se ale k souvisejícím zákonům dostanou až v září.

"Ze sněmovny nám nedorazila doprovodná legislativa, přestože zákony poslanci schválili minulý týden. Až přijde, seznámí se s ní senátoři ve výborech a rozhodně lze vyloučit, že to stihnou do 21. srpna. Na takto rozsáhlé materiály potřebují minimálně dva týdny," sdělila Davidová.