Miloš Zeman měl před sebou na stole návrh koalice s potřebnou většinou 101 hlasů, který počítal s Miroslavou Němcovou coby novou premiérkou. Prezident se ale přesto rozhodl, že do funkce jmenuje "vlastního" kandidáta Jiřího Rusnoka.

Podle profesora z univerzity v britském Cardiffu Jiřího Přibáně protiústavně nejednal. Jen využil možnosti, které mu ústava výslovně nezakazuje.

"Nepochybně to je ale situace, která je z hlediska ústavního konfliktní, a jde tedy o střet politické vůle, a to není nikdy pro tu ústavu dobré," vysvětlil v rozhovoru pro IHNED.cz odborník na evropské právo, sociolog a teoretik práva Přibáň.

Co říkáte na čerstvé jmenování Jiřího Rusnoka českým premiérem?

Ústavní právo je takzvané politické právo. Vždy máte na jedné straně normy ústavy, to, co vám ústava říká, že normativně platí, a pak tam máte taky politickou vůli. Tohle je podle mě případ klasického střetu politických vůlí mezi dvěma ústavními institucemi - mezi prezidentem a parlamentem.

A prezident má podle mě výhodu, že je sám. Zatímco v parlamentu tu vůli musíte dávat dohromady jako většinovou vůli. Takže pokud se koaliční vládě podaří udržet v parlamentu většinu, tak ta Rusnokova vláda nemůže projít. A je to vlastně marný pokus prezidenta.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se