Senát rozhodl, že podá žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Pro podání žaloby Ústavnímu soudu hlasovalo 38 senátorů, zbývajících 30 bylo proti.

Žaloba by měla doputovat k Ústavnímu soudu nejpozději během úterý. Rozhodnutí soudců je možné očekávat nejdříve koncem března. "Spíše později," podotkl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je schválení žaloby útokem na pověst celé České republiky, který je motivován osobní nesnášenlivostí. Nečas to řekl novinářům v Karlových Varech s tím, že schválení se obával.

U Ústavního soudu dostane žaloba prioritu před ostatními kauzami, bude mít tedy přednosti například před církevními restitucemi. Ve středu ústavní žalobu dostane na starost některý ze soudců. Soudce zpravodaj pak na ni upře veškerou svou pozornost, hlavním tématem bude také při poradách celého pléna.

Mezera v zákoně - Klausův končící mandát

Po obdržení žaloby bude soud nejprve zkoumat, zda jsou splněny všechny podmínky pro její věcné projednání. Je ale možné, že projednání úplně zastaví. Právě proto, že mandát prezidenta Klause mezitím skončí.

Hlasovali pro

Miroslav Antl (za ČSSD)

Ivo Bárek (ČSSD)

Marta Bayerová (KSČM)

Zdeněk Besta (ČSSD)

František Bublan (za ČSSD)

Alena Dernerová (za Severočechy.cz)

Jiří Dienstbier (ČSSD)

Alena Gajdůšková (ČSSD)

Petr Gawlas (ČSSD)

Petr Guziana (ČSSD)

Jan Horník (za STAN)

Marcel Chládek (ČSSD)

Miloš Janeček (ČSSD)

Jaromír Jermář (ČSSD)

Miroslav Krejča (za ČSSD, nyní klub KDU-ČSL a nezávislí)

Pavel Lebeda (za ČSSD)

Miloš Malý (ČSSD)

Antonín Maštalíř (ČSSD)

Hassan Mezian (ČSSD)

Libor Michálek (za Piráty, klub KDU-ČSL a nezávislí)

Miroslav Nenutil (ČSSD)

Tomio Okamura (nezávislý, klub KDU-ČSL a nezávislí)

Vladimír Plaček (ČSSD)

Jozef Regec (ČSSD)

Eva Richtrová (ČSSD)

Božena Sekaninová (ČSSD)

Radek Sušil (ČSSD)

Eva Syková (za ČSSD)

Jiří Šesták (za STAN, klub Starostové a Ostravak)

Petr Šilar (KDU-ČSL)

Zdeněk Škromach (ČSSD)

Josef Táborský (ČSSD)

Dagmar Terelmešová (ČSSD)

Martin Tesařík (ČSSD)

Pavel Trpák (ČSSD)

Jan Veleba (nezávislý, klub KDU-ČSL a nezávislí)

Eliška Wagnerová (za SZ)

Jan Žaloudík (za ČSSD)

Generální sekretář Pospíšil potvrdil, že soud už nyní uvažuje o výkladovém problému. Zákon o Ústavním soudu říká, že případná prezidentova dobrovolná rezignace není důvodem k zastavení řízení o ústavní žalobě. Norma ale v současném znění konkrétně nestanovuje, co se stane, když prezidentovi v průběhu řízení vyprší mandát. "Jde zřejmě o neúmyslnou mezeru v zákoně," dodal Pospíšil.

Pokud soud ústavní žalobu neodmítne z procesních nebo formálních důvodů, musí před konečným rozhodnutím svolat veřejné jednání. Jeho průběh detailně popisuje zákon. Právě kvůli nutnosti svolat veřejné jednání by se mohlo rozhodování o ústavní žalobě prodloužit.

Tvůrci návrhu žaloby, mezi kterými je například místopředseda senátorů ČSSD Miroslav Nenutil, poukazují kromě novoroční amnestie na to, že odcházející prezident Václav Klaus otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě a odmítl podepsat unijní smlouvu o evropském mechanismu i přes souhlas parlamentu.

Kromě toho mu vytýkají i to, že nenavrhl Senátu žádné kandidáty na ústavní soudce nebo že nerozhodl o jmenování jednoho ze soudních čekatelů, i když mu to nařídil soud.

Z celkového počtu 81 senátorů podalo návrh 28 z nich. Ke schválení návrhu byl nutný souhlas nadpoloviční většiny.

Světová média přidělila dnešnímu rozhodnutí českého Senátu ve zpravodajství nejvyšší prioritu. "Jde o dramatický, ale do značné míry symbolický akt, ukazující hluboký rozpor, který euroskeptický vůdce v české společnosti vyvolal," napsala například agentura Reuters.

Velezradou je podle zákona o Ústavním soudu "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu". Odsouzený prezident také ztrácí nárok na plat a požitky po skončení výkonu funkce.

Velezradu může spáchat jen prezident

Velezradu Ústava ČR definuje jako jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

Podle jednacího řádu Senátu může návrh na podání žaloby předložit nejméně jedna třetina senátorů (27 senátorů). Návrh musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se prezident údajně velezrady dopustil, spolu s uvedením důkazů. Návrh se předkládá organizačnímu výboru Senátu a nelze jej vzít zpět. Organizační výbor k návrhu přijme stanovisko, ve kterém doporučí návrh schválit, nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze horní komory.

Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení, nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.

Podle zákona o Ústavním soudu (ÚS) je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před ÚS stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu, nebo pokud mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.

V řízení před Ústavním soudem jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich ale musí být advokátem.

Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.

Odsouzený prezident má právo požádat Ústavní soud, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.

O možnosti žalovat prezidenta Václava Klause pro velezradu se v uplynulých letech už několikrát hovořilo, vždy ale zůstalo jen u úvah. Například v roce 2009, kdy Klaus odkládal podepsání Lisabonské smlouvy o fungování EU, mluvil o porušování české ústavy a prezidentského slibu tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), který zmínil i možnost obžalovat hlavu státu z velezrady. Už na jaře 2004 o stejné žalobě uvažoval i tehdejší lidovecký senátor Zdeněk Bárta, který prezidenta vinil z toho, že pomalým výběrem kandidátů na ústavní soudce blokoval činnost této instituce.