Soudce Jan Šott vynesl rozsudek, Vít Bárta a Jaroslav Škárka ho nepřijali a odvolali se. Svou vinu, jak ji soudce označil, odmítají.

V rozhovoru pro IHNED.cz Šott vysvětluje, jak došel k úsudku, že i půjčka je úplatkem.

U soudu zazněly desítky svědectví, nahrávky, protichůdné výpovědi. Byl to tedy pro vás složitý případ?

Složité to bylo v tom, že jsme měli hodně protichůdných svědectví, měli jsme hodně důkazů, bylo to dlouhé řízení. Na druhou stranu, po té skutkové stránce, když se odstranil určitý balast a méně podstatné informace, bylo až překvapivé, jak jednoznačný obraz to celé poskytlo.

Tedy že i půjčka může být úplatkem. Kde jste hledal pro tenhle názor oporu?

V textu zákona - tam jasně stojí, že úplatkem je obohacení nebo jakékoli jiné zvýhodnění. Samozřejmě, padla tady v nadsázce otázka, jestli otevřít dveře a dát přednost poslankyni, je také úplatkem. Ale víme, že zákon se musí vykládat rozumně. Tam ta otázka byla v celku jednoduchá.

Citoval jsem i judikát týkající se policistů, kteří dostali při silniční kontrole tašku se čtyřmi lahvemi nezjištěného obsahu, a i tam řekl Nejvyšší soud, že v téhle oblasti není možné připustit žádné úplatky.

Nepochybně tím, co bylo poskytnuto, došlo k majetkovému obohacení, protože úroky z půjčky by se pohybovaly v desítkách tisíc korun, a i k dalším zvýhodněním, protože taková ústní půjčka by byla u soudu velmi těžko vymahatelná.

Bárta neřekl, zda se vzdá poslaneckého mandátu. Je to na něm, zní z VV - čtěte ZDE

Přežijí véčkaři? A komu Bártův trest prospěje? Otázky a odpovědi kolem kauzy VV - čtěte ZDE

Navíc poslanci pak mohli být Bártovi zavázáni. Mohli cítit, že mají hlasovat, jak si přeje?

To byla druhotná úvaha. Jednodušší. Prvotní byla, že k nabídce půjček došlo v souvislosti s konkrétním zákonem - tedy tím, kterým byly zdaněny poslanecké náhrady a poslancům klesly platy - a pan obžalovaný Bárta řekl, že půjčky nabídl proto, aby v zárodku zamezil debatě o změně tohoto zákona.

V druhém plánu je těžko představitelné, že si pan Bárta nebyl vědom, že se takhle dostává vůči poslancům do výrazně výhodnějšího postavení a že jsou mu určitým způsobem zavázáni.

Pokud by ale z toho skutkového stavu zbylo pouze tohle a nebyla tam jednoznačná motivace vztahující se ke konkrétnímu zákonu, pak by to byla právně i skutkově nesmírně složitá otázka. Doznání pana Bárty, že půjčky nabízel, přispělo k tomu, že to tak složité nebylo.

A nechápete trochu ten Bártův údiv nad 18 měsíci podmíněně za půjčky? Třeba vážně netušil, že se to může vykládat jako úplatek. A teď má být tím prvním, kdo na to doplatí.

Jenže neznalost zákona neomlouvá. A je jednoznačné, že poskytl jasné zvýhodnění - to byla ostatně podstata těch půjček a nabídek k půjčkám. Jak to ostatně řekl krásně poslanec Vacek: Proč bych si bral peníze z banky ze svého účtu, když můžu dostat bezúročnou půjčku.

Jestli byl pan Bárta po rozsudku velmi udivený, to nevím. Na druhou stranu bych lidsky chápal, že pro něj po tak rozsáhlém dokazování musí být takové právní posouzení zklamáním. To ano.