ON-LINE: ČSSD bude jednat s TOP 09 o předčasných volbách. Nagyovou čeká ve věznici další výslech
více
Věci veřejné (VV) budou podle všeho opět komplikovat jednání o státních škrtech. Přestože se ekonomičtí ministři na pondělní poradě shodli na tom, že v letošním roce zmrazí rozpočtové výdaje za více než 23 miliard korun, nejmenší koaliční strana se podobně jako v minulosti proti některým navrhovaným krokům vymezila.
Véčkařům vadí především nápad ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, který by rád dočasně zmrazil důchody. Podle Kalouska by šlo o časově ohraničené opatření, ovšem trvající minimálně do roku 2014.
"Zmrazení důchodů nám přijde velmi asociální opatření a s tím jsme velmi nespokojeni," reagoval na své vládní kolegy předseda Věcí veřejných Radek John.
Kromě VV ale krok ODS a TOP 09 kritizuje i opoziční ČSSD. Její šéf Bohuslav Sobotka považuje vládní plán za "absolutní podraz na seniory", ale také na jejich děti, které budou muset výpadek v penzích nahradit. "Pokud plán projde, tak se řada seniorů dostane do neřešitelné situace a budou odkázáni buď na své děti, nebo na sociální dávky," míní Sobotka.
Připomněl přitom vládní slib z loňského podzimu, kdy se Nečasův kabinet zavázal kompenzovat sociální dopady vládních reforem právě pravidelnými valorizacemi důchodů.
| rok | 2012 | 2013 | 2014 |
| saldo vládního sektoru v % HDP (ESA 95) |
-3,5 | -2,9 | -1,9 |
| saldo státního rozpočtu v mld. Kč (nár. metodika) |
-105 | -100 | -70 |
Kalousek zároveň navrhl sadu dalších opatření včetně vyšší DPH, progresivního zdanění bohatých lidí s měsíčním příjmem nad 100 tisíc korun či zrušení porodného a snížení výdajových daňových paušálů živnostníkům. S některými dalšími opatřeními VV nesouhlasí.
"Nechceme zrušení porodného a nepřistoupíme na daň na uhlí a víno," uvedl ekonomický expert strany Michal Babák. Vítá však, že ministerstvo financí se ztotožnilo s návrhem VV na vznik druhého daňového pásma pro vysokopříjmové skupiny.
Ministerstvo financí chce šetřit i na státním aparátu a hodlá omezit služby pro stát. Například poradenství. "Chceme nastavit zásadní brzdu výdajům. A dát pojistku proti některým poměrně rozmařilým nápadům," řekl Kalousek.
Ušetřit chce stůj co stůj. Jak k úsporám dojde, je prý věcí diskuse. "O parametrech jednotlivých změn jsem ochoten se bavit v rámci koalice. Dokážu si představit, že opatření budou jiná než ta, která navrhuji. Ale nedovedu si představit, že by nebylo dosaženo předpokládaných úspor," řekl šéf státní pokladny.
Nepřímo tak naznačil, že počítá s problémy ze strany koaličních partnerů.
Podle zdroje serveru IHNED.cz, který byl přímo na pondělním jednání, Věci veřejné požadují také odložení důchodové reformy až na rok 2014.
O takovém nápadu ale Kalousek diskutovat nehodlá. "Ani na minutu jsme o tom neuvažovali, protože důchodová reforma má v ČR již 15 let zpoždění," uvedl ministr.
Jedním z kroků je i snaha snížit výdajové paušály OSVČ na úroveň 2004
|
sektor / v %
|
1993-2004
|
2005-2008
|
2009
|
2010-2011
|
|
zemědělství
|
50
|
80
|
80
|
80
|
|
řemes. živnosti
|
25
|
60
|
80
|
80
|
|
ostatní živnosti
|
25
|
50
|
60
|
60
|
|
jiné podnikání
|
25
|
40
|
60
|
40
|
|
příjmy z poskytnutí práv dušev. vlastnictví
|
30
|
40
|
60
|
40
|
Příklady srovnání daní z příjmů OSVČ a zaměstnanců

Zdroj: MF ČR
Prostor pro debatu se ale otvírá nad DPH. Letos se její zvýhodněná sazba posunula z 10 na 14 procent, základní je 20 procent. Od příštího roku se má sjednotit na 17,5 procenta, VV ovšem prosazují zachování dvojí sazby.
Premiér a předseda ODS Petr Nečas by raději jednu sazbu, a vyšší než předpokládaných 17,5 %. Nečas zmínil například 19 %, jsou ale podle něj možné i další varianty.
Petr Janský, think tank IDEA
Zajímavým aspektem navrhovaných opatření - například u zmrazení důchodů a zvýšení zdanění vysokopříjmových skupin - je jejich dočasnost. Jaké důvody vedou vládní politiky ke zvažování dočasných opatření? Jsou to především důvody politické, například protože tuší, že trvalé opatření podobného ražení by jim u jejich voličů nebo u opozice neprošlo? Nebo jsou to důvody ekonomické, protože si myslí, že vyšší snižování výdajů a zvyšování příjmů nebude v budoucnu na rozdíl od několika následujících let potřeba? Nejméně tento ekonomický důvod by ale v odborné debatě neobstál. Současné nastavení rozpočtu není dlouhodobě udržitelné (jak jsme ukázali ve studii IDEA zde) a politici by tak měli nabídnout nejen dočasné, ale především trvale udržitelné změny.
"Možné je zavedení jednotné sazby DPH na 19 nebo 20 procentech, s možnou výjimkou na knihy a léky. Anebo i dvě sazby ve výši 15 a 21 procent," uvedl premiér s tím, že taková opatření by do státní pokladny přinesla 18 až 20 miliard korun navíc.
Vláda má zatím jasno alespoň v tom, že více by měli do erární kasy přispět bohatí lidé s měsíčními příjmy nad 100 tisíc korun. Kabinet by jim vyměřil sazbu daně až 31 procent.
Podle Nečase se budou muset všichni uskromnit. "Je evidentní, že dochází k poklesům příjmů státního rozpočtu," uvedl s tím, že není možné udržet parametry veřejných financí bez dvou robustních opatření - zvýšení DPH a debatě o zmrazení penzí.
V případě, že by nakonec vláda v dalších letech přistoupila k dočasnému zmrazení důchodů, doprovázelo by to i dočasné zvýšení daně z příjmu vysokopříjmových skupin. Fakticky by podléhaly více než 30procentní sazbě příjmy nad strop sociálního pojistného.
Takový krok by podle Nečase byl nutný "z hlediska elementární společenské soudržnosti a solidarity mezi jednotlivými sociálními skupinami".
"Vláda ale také chce přijít s prorůstovým balíčkem, je to klíčový úkol," zdůraznil Nečas. Ten by měl kompenzovat možný pokles soukromé či vládní spotřeby. Jedním z opatření může být například mobilizace dotací z evropských fondů a jejich přesměrování právě tam, kde mohou podpořit ekonomický růst. Potřeba je také podpořit český export mimo EU a pokusit se odbourat překážky pro růst malých a středních firem.
Nutnost úspor zdůrazňují Kalouskovi úředníci. "Ministerstvo financí očekává na základě nových odhadů základních makroekonomických ukazatelů nepříznivý vývoj ve státním rozpočtu v roce 2012, kdy by mohl za předpokladu neprovedení jakýchkoliv opatření deficit státního rozpočtu dosáhnout 128,6 miliardy korun," uvádí materiál.
Schválený schodek je přitom 105 miliard, tedy nižší právě o nově naplánované úspory ve výši 23 miliard.
Úředníci vypracovali několik scénářů, jak udržet státní kasu v přijatelné kondici. Mezi varianty například patří zachování 20procentní sazby daně z přidané hodnoty s tím, že ve snížené 14procentní sazbě by zůstaly jen léky, knihy a noviny.
Dalším z návrhů je zvýšení daně z příjmu fyzických osob o jeden procentní bod nebo zdanění příjmů nad strop sociálního pojistného vyšší sazbou.
Největší změna soukromého práva za 20 let.
Co se změní pro vás?