Sváčka dostihla minulost, Senát ho odmítl kvůli KSČ i vazbám na lobbisty

Dlouholetý poradce prezidenta Václava Klause a předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček se nestane jedním s Ústavních soudců. Senátoři ho odmítli jmenovat.

Klausem navržený nástupce místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové vadí politikům především kvůli komunistické minulosti a kontaktům s vlivným pražským podnikatelem a členem ODS Tomášem Hrdličkou.

Jmenování soudce nekritizují pouze senátoři. Předseda městského soudu se objevil i na zdi galerie DOX, na plakátu skupiny Pode Bal. Ta dlouhodobě upozorňuje na veřejné činitele, kteří se angažovali před rokem 1989 ve službách tehdejšího režimu.

Sváček působil po studiu práv jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 a 8. Městský soud v Praze vede od roku 1999, o čtyři roky později odmítl křeslo ministra spravedlnosti a zároveň začal radit prezidentovi.

Členství v KSČ

Právnička a bývalá disidentka Hana Marvanová před časem upozornila, že soudce se ke své minulosti vyjádřil v reportáži televize Prima v tom smyslu, jako by na členství v KSČ pouze kandidoval. Podle dokumentů však kandidátem byl dva roky a členem se také skutečně stal v červnu 1989.

Při vystoupení před senátním výborem k tomu podle deníku Právo uvedl: "Nemám nic na svou obhajobu. Tuto svou skvrnu jsem nikdy neskrýval."

Argumentaci Marvanové následně zpochybnil spolek Šalamoun, který kvůli tomu zaslal senátorům dopis.

Petr Motyča ze skupiny Pode Bal spolu s Marvanou rovněž tvrdí, že Sváček měl před rokem 1989 z pozice náměstka obvodního soudu postihovat odpůrce totalitního režimu za demonstrace nebo šíření nezávislé literatury.

Sváček označil takové informace za nesmysl s tím, že jeho předchozí působení prověřovaly úřady již při jmenování předsedou obvodního soudu v roce 1990 a předsedou městského soudu v roce 1999, žádné provinění přitom neshledali.

"Mám čisté svědomí. Na nic takového jsem nedohlížel, jsou to naprosto lživé informace od lidí, kterým jsem někdy jako soudce nevyhověl," sdělil časopisu Týden. O podílu Sváčka na trestání odpůrců režimů neexistují písemné záznamy.

Nelíbí se především ČSSD

Jeho jmenování vadí především sociálním demokratům. Ti v čele s místopředsedou strany Jiřím Dienstbierem ml. poukazují i na Sváčkovy kontakty s šedou eminencí pražské ODS Tomášem Hrdličkou a bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.

"Pan doktor Sváček na některé věci odpovídal vyhýbavě," poznamenal k soudcově vystoupení před jedním z výborů Dienstbier.

Prezident Klaus chce dostat Sváčka mezi ústavní soudce. Nahradit má Wagnerovou - čtěte ZDE

S Hrdličkou se Klausův poradce seznámil při jednáních o služebních bytech pro soudce. V on-line rozhovoru serveru Týden.cz popřel jejich přátelský vztah. Později však soudce přiznal, že si tykají, údajně se už ale nevídají.

Kubera: Jde o úmysl

Senátor Jaroslav Kubera (ODS), který má blízko k prezidentovi, se ale domnívá, že se ČSSD rozhodla nezvolit prezidentovi Václavu Klausovi už žádného kandidáta na ústavního soudce. Sváček by podle něj obohatil Ústavní soud o neakademický, praktický pohled.

Ústavní soud zaznamenal největší obměnu v souvislosti s ukončením funkčního období části svých členů v roce 2003. Senátoři a prezident Klaus se od té doby dostávali do sporu o některé kandidáty.

Z 19 nominovaných, které Klaus nabídl Senátu, mu horní komora odmítla šest. Jmenováním soudce Vladimíra Kůrky v roce 2005 ale byl soudcovský sbor Ústavního soudu naplněn.

• Diskuse
• Celkem 148 příspěvků