Zahradil: Vyslali jsme signál, že nebudeme podporovat přenos dalších pravomocí na EU

Dostali jsme se do bodu, kdy je na čase vyvázat se ze závazku přijmout euro, tvrdí europoslanec za ODS Jan Zahradil. Podle něj by se Evropská unie měla vrátit do stavu, kde byla ještě před přijetím eura, i když připouští, že se to asi nepovede.

Nynější spor ve vládní koalici je podle Jana Zahradila důsledkem toho, že čeští politici si za patnáct let ještě nevyříkali, jakou podobu Evropské unie chtějí prosazovat.

HN: Co jsme jako Česko získali tím, že jsme se nepřipojili k rozpočtové dohodě eurozóny?

Především myslím, že jsme nic neztratili. Jsme členy Evropské unie, členy společného evropského trhu a nikdo nás neodřízne od evropských fondů. A co jsme získali? Vyslali jsme signál, že ne všichni jsou za všech okolností ochotni podporovat přenos dalších pravomocí z národních států na evropskou úroveň. A také, že se nakonec vůbec nemusíme připojit k euru. Řada politiků na summitech má podobný názor jako premiér Nečas, ale z nějakých důvodů se neodváží říci ho nahlas.

HN: Z jakých?

Panuje jakýsi eurokonsenzus, který si málokdo dovolí narušovat. Prostě proto, aby nebyl označen za černou ovci. V europarlamentu se stává, že na plénu kritizuji nějaké bruselské opatření, a potom za mnou přijde švédský nebo finský kolega a řekne: „To jste to dobře vyjádřil, já si myslím úplně to samé.“ A když zeptám, proč to neřekne sám, pokrčí rameny a omluvně se usměje, že u nich se to tak nějak nenosí.

HN: Čím jsme tak jiní? Pětadvacet zemí pro a my proti?

Nejsme jiní. To, co se skrývá za naším postupem, tedy za odmítnutím přesouvat další národní kompetence na evropskou úroveň, má podporu u obyvatel mnoha zemí unie. Problém je, že jejich elity jedou pořád v pohodlných vyježděných kolejích. Nemají chuť a důvěru riskovat nebo jsou přesvědčeny, že to tak má být.

HN: Takže Petr Nečas a Václav Klaus mají pravdu proti všem?

To jsou hesla z dějepisných učebnic. Je možné si z toho dělat takto legraci. Ale pokud je ve vládě většina, která nesouhlasí s převodem kompetencí na evropskou úroveň, a pokud je v Česku většina lidí proti přijetí eura, tak je postoj premiéra naprosto legitimní a správný.

HN: Když čerpáme peníze ze strukturálních fondů, neměli bychom také občas něco unii vrátit? Třeba tím, že se nebudeme jako jediná země stavět proti fiskálnímu paktu?

To je míchání dvou věcí, které spolu nesouvisí. Do unie jsme vstoupili za podmínek, kdy existoval přerozdělovací mechanismus z evropských fondů. Nárok na čerpání máme podle ekonomické výkonnosti. To nemůže mít nic společného s tím, jestli se připojíme k nějaké politické představě, jak má unie vypadat. Nikdo nemá právo používat to jako klacek, aby nás donutil k něčemu, co přijmout nechceme. To jsou argumenty jako z imperiálních dob, které nemůžu akceptovat.

HN: Solidarita vám nic neříká?

Jeden výrazně solidární krok jsme projevili, když jsme MMF poskytli půjčku na stabilizaci eurozóny. Sice ne v té výši, jaká byla požadována, ale ve výši, která není zanedbatelná.

Velký rozhovor týdne s Janem Zahradilem o pozici Česka v EU najdete v pátečním vydání Hospodářských novin.

• Diskuse
• Celkem 476 příspěvků