O tom, zda se Česko připojí k rozpočtové unii eurozóny, by měli rozhodnout lidé v referendu. Na středečním jednání vlády si to prosadili ministři z ODS a Věcí veřejných.

Jejich kolegové z TOP 09 s takovým postupem nesouhlasí, zůstali ale v menšině. Průběh jednání potvrdil serveru IHNED.cz zdroj přímo ze zasedání kabinetu.

"Nechtěl bych, aby se vláda spoléhala na sociální demokracii a komunisty, ale na síly koalice," řekl po jednání vlády ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Znovu potvrdil, že jeho strana pro návrh referenda ve sněmovně ruku nezvedne.

"Na hlasy opozice se budeme muset spoléhat tak jako tak, jde totiž o ústavní zákon," kontroval premiér a předseda ODS Petr Nečas.

Nyní bude záležet na postoji poslanců a senátorů při projednávání ústavního zákona o tomto referendu. Vládu navíc musí k podpisu smlouvy zmocnit prezident. Václav Klaus přitom už dříve řekl, že smlouvu nepodepíše.

Kdy by se případné referendum konalo, není jasné. Podle vicepremiérky Karolíny Peake (VV) by to mohlo být před podpisem smlouvy nebo před vstupem Česka do eurozóny. "Já se kloním k druhé verzi," sdělila serveru iDNES.cz.

Kabinet se dohodl také na tom, že chce při dalším jednání o smlouvě vyjasnit některé její pasáže. Až na výsledném textu bude záviset, zda se k ní vláda připojí.

Názor Jindřicha Šídla

Referendum o poměrně sofistikovaném problému by se zřejmě mělo změnit ve vášnivou všelidovou melu, kdy bude veřejnost z jedné i druhé strany masírována co nejjednoduššími slogany.

Celý text Jindřicha Šídla ZDE

Kalousek je přesvědčen, že až bude finální verze smlouvy známá, koaliční partneři se k jejímu podpisu připojí.

O připravované smlouvě, která má zajistit rozpočtovou odpovědnost zemí eurozóny, jednali několikrát experti jednotlivých států EU. Dohodli se na většině textu, asi pět pasáží však nechali na politické domluvě ministrů financí a případně premiérů.

Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládní diskusi navrhovalo stanovisko, že ČR bude při jednání o textu smlouvy usilovat o maximální možné vyjasnění problematických pasáží.

"Konečné rozhodnutí o tom, zda se ČR stane signatářem smlouvy, se bude odvíjet od výsledného textu smlouvy při zohlednění nesouhlasného stanoviska prezidenta republiky," napsali diplomaté.

Peníze nedáme, říkají Češi

Podle posledních sociologických průzkumů většina Čechů nepodporuje pomoc rozpadající se eurozóně. Například společnost Sanep zjistila, že Češi stojí převážně na straně odpůrců půjčky 3,5 miliard euro (zhruba 90 miliard korun) zadluženým státům eurozóny.

Tento negativní postoj většiny domácí populace pramení i z většinového přesvědčení, že dojde k rozpadu eurozóny a tedy i návratu k původním měnám.

Na středečním jednání vláda jednoznačně řekla, že tak vysokou sumu Česko MMF nedá. "I kdybychom k půjčce přistoupili, o čemž ještě není rozhodnuto, tak rozhodně nedáme 90 miliard korun, respektive 3,5 milionu eur. Musela by to být suma výrazně nižší," uvedl předseda vlády Nečas.

Rozhodnutí podle něj musí udělat vláda, nikoliv ČNB.